ha Člupku 80 krátkých loket plátna. Od toho dostal 4 zl. r. č., bochníček chleba za 30 kr., čtvrtci vyrážku přidánkem a 20 kr. od prádla. R. 1870. i6l/2 štuky — krátká kopa věby, 6/4 1. široké. Od práce 6 zl., mouka 64 kr., chléb 30 kr. R. 2675. 1870. li štuk—kopa krátká, placeno 3 zl., přidáno mouky za 40 kr., chleba za 30 kr., od prádla 20 kr. R. 5-/6. 1870. i6'/2 štuky, z toho kopa krátká, % 1. šiř. Dáno 6 zl., přidána bílá mouka v ceně 64 kr., chléb 30 kr., od prádla 20 kr. R. 1872. Horský-Člupek: 22 štuk — 70 loket 4V2 čtvrtky šiř., 12 kr. od lokte, za 80 kr. mouky a za 30 kr. chleba, od prádla 20 kr. R. 1874. Horskýmu na Párník: pačískyn štuk — 71 loket na široko, od práce 4 zl. 40 kr." —

Po smlouvě odevzdala hospodyně tkalci přízi, kterouž on do 1 o k-t u š e (plachty kanafasové neb z hrubého plátna) svázav odnesl.

Bílenou přízi (též bavlněnou) může tkadlec dáti hned sukačům, jimiž jsou obyčejně žena a děti. Režná příze s t r o j o v á se však valchuje, t. j. jako len ku předení b o u c h á č e m, oblým to nebo placatým dřevem, nebo též paličkou za s u c h a v y b o u c h á. Čím lépe se to činí, tím příze jest poddajnější, krůčky všecky povolí. Příze domácí se však před boucháním vyprala, aby se zbavila slinového lepidla a rezavé barv}?. K tomu konci namočila se do nádoby čisté vody. Po 12 hodinách se pradeno po přadeně vytahovalo a za mokra na špalku boucháčem nebo paličkou vy-bouchalo a v potoce vymáchalo.

Vymáchaná příze rozvěsila se venku na bidlo a roubíkem dole prostrčeným v y k r o u t i 1 a (vyždímala). Někde měli k tomu ž d í m á k, kozičku s dvěma železnými háky, na něž se pradeno vodorovně navlíklo a otáčením kliky s jedním hákem spojené vyždímalo. Potom se na bidle p r otřásal a, natahovala a rovnala a nechala se uschnouti.

V zimě sušila se na věšáku u kamen. Věšák má dvě bidla pečlivě uhlazená, jedno blíže stropu, druhé níže. Bidla („vidla") trčí obyčejně jedním' koncem ve stěně, druhý konec nese příčka. Jest to sloupek často vkusně vyřezávaný a opatřený okrouhlými děrami pro bidla. Vršek příčky přibit jest ke trámu stropovému nebo trčí ze stropu.

Močením se příze skrucuje. Proto se usušená rovnal a, pokud byla pro osnovu, na stole; outková, aby změkla, v a 1 c h o v a 1 a se mezi dvěma vařečkami křížem přeloženými. Příze se pověsila, vařečky se prostrčily a příze se jimi třela vzhůru dolů.

Na osnovné přízi к laciným plátnům se žádá, aby byla ostřejší, aby se nitě, trouce se při prošlupu (v. t.) o sebe, n ech lu pately a netrhaly. Proto se škrobí či š 1 i c h t u j e. Hrubá šlichtuje se napřed, jemnější až na stavě, o čemž níže.

Všecka příze se nápotom souká, t. j. přetáčí na cívky, a sice nejprv osnovná, potom — již mezi tkaním — outková. Dle toho jsou také cívky dvojí: velké (ve Výprachticích hrubé) neboli vosnovní. vůbec píšťalami zvané, a malé, outkové, vůbec cívkami zvané. Bývá také, jak podotknuto, dvojí příze: na osnovu tvrdší, pevnější