Cívky outkové jsou bud papírové nebo rákosové. Papírové dělá si tkadlec sám, že pruhy papíru na vřeteno navine, klihem pomázne a slepí. Rákosové dělali zde onde cívkaři, jako n. př. v Čermné. Ted je dělá Pospíšil ve Svinné a Částek v Kozlově z dobrého, tvrdého rákosu třtinového. Nožem nařeží kousky bez kolínek, navlekou je na vřeteno špudlatu, kraje pomáznou něco málo ševcovskou smolou, opředou nití a zase pomáznou. Kopu cívek s donáškou do domu prodávají za 16 haléřů, při čemž ještě uvážiti sluší, že rákos musí koupiti a že práce musí býti řemeslně provedena.

Píšťaly dělali kolovratníci z lipového dřeva. Píšťala má válek s dutinou a po stranách kotouče.

V Kozlově soukají píšťaly na špulíři a outkové cívky na kozlíku. Tak si pojmenovali obyčejný kolovrat, s něhož sňali vřeteno s pírem a nahradili je vřetenem na špulíře.

Ve Výprachticích říkají píšťalám hrubý cívky a cívkám malým š p u 1 a t a (dle něm.).

Špudlaty hotovili kolovratníci i s vijákem po 5 zl. šajnových jako obyčejné kolovraty.

Chudí soukali a soukají dosud též pro výdělek. Sukačky píšťal nevydělají si denně více než 30 h a musí i cesty do měst ještě vážiti. Dříve nebývalo lépe. V létech sedmdesátých musila si sukačka přízi od faktora přinésti, rozbouchati, namočiti, usušiti (v zimě ve světnici) a vsoukáti. Za 1,5 dne práce*) vydělala 18 kr. r. č. Proto si sukaři z pravidla něco příze nechávali. Čím faktor hůře platil, tím více mu brali.

Osnova zřizuje se snováním. К tomu slouží š r á к, deska (deska) a snovadlo. Srák jest stojan asi 2 m. vysoký, mající spodek či podstavec, v němž zaraženy jsou 3 sloupky a spojeny u vrchu příčkou. Děrami ve sloupcích prostrčeny ]sou c e j n k y, tlusté přímé to dráty v libovolném počtu. Na ně nastrčí se nasoukané píšťaly po dvou na cejnek. Je-li 10 cejnků, nastrčí se 20 píšťal.

Deska (deska), ve Výprachticích probíračka, jest obdélné prkénko s rukojetí a háčkem u vrchu. Po krajích jsou rovnoběžné dírky nebo na obvodě kroužky, očka. Dírek jest 20 až 32, na štrůzok (v. t.) stačí 8.

Snovadlo, v Kozlově a ve Svinné snovadla, jsou dva obdélné rámy či snovadla jednotlivě pojmenované. Podélné, svislé latě slují sloupky krajové, příčné slují příčky či š r a ň k y a rozeznávají se horní příčky, dolní příčky. Příčky mají uprostřed příčné dlaby, jimiž do sebe zapadají a tím se zpevní. Spojením příček povstává kříž (horní a dolní). V křížích jsou díry, jimiž provléká se hůl (= štangle, sloupek, břeteno). Postavená snovadla mají křídla. Každý rám šíří se ve 2 křídla. Snovadla bývají složena ob}'-čejně venku pod střechou. Má-li se snovati, přinesou se do seknice a postaví svisle mezi stropem a podlahou. V tramě stropním jest k tomu konci upev-