@S@Plátenictví na Českotřebovsku.

něna trubka (trubka vod snování), dřevěné to, někdy úhledně vysoustruhované pouzdro, do něhož se vstrčí horní konec vřetena. Pod dolní konec, jenž mívá železný čípek, postaví se podložka, by se snovadlo volně otáčelo. Bývá tam někdy pánvička.

Obyčejná snovadla čtyř křídlová jsou pětiloketní, t. j. jedno otočení nití obnáší 5 českých loket. Ale jsou i šestiloketní, velká či těžká snovadla. Taková mají 3 rámy, tudíž 6 křídel a také 3 kříže: horní, prostřední a dolní. Nežli snovač počne snovati, zavěsí mezi dvě křídla nahoře a stranou dole dvě volné laťky opatřené hřebíky, jimž se říká též příčky nebo desky, desky či rohatiny. Vsune je do r ý h na sloupcích připravených a přiváže provázky. Horní rohatina má tři hřebíky, první v levo, druhé dva na pravém konci blíže při sobě; dolní rohatina má jen 2 hřebíky.

Začátky (konce) nití z píšťal provléknou se nejprve dírkami neb očky desky. Práci tuto jmenují ve Výprachticích návod, navíst do probírá č к y. Konečky všech nití svážou se vespolek nitkou v pramen či pramínek. Nitě p ramínko v é třídí snovač hned na začátku na liché a sudé, t. j. nabírá páry. Chápe totiž nitě po dvou a navléká si je střídavě na dva prsty, t. do dvou kousků prstových, takže má na jednom prstě páry liché, na druhém sudé, což jest základem p r o š 1 u p u = d ě lení či r o z v í r á n í osnovy.

Pramen takto v prstech rozdělený přenese na snovadlo a zavěsí jej na horní rohatině na první hřebík. Vede jej pak spodem ke druhému a vrchem к třetímu hřebíku. Potom se s ním vrátí zase nazpět, t. j. obchází.

Když takto pramen zavěsil, pobízí snovadlo a přivádí je v kolotavé otáčení. Při tom drží v ruce probíračku a nechává pramen pro-cházeti mezi palcem a prsty. Snovadlo otáčejíc se, samo si přízi s píšťal stahuje; příze pak se závitkovitě kolem něho od hůry až dolů navíjí.

Přetrhne-li nebo s c u c h á-1 i se někde nit, snovač zastaví, pověsí probíračku háčkem na snovadlo a spraví to.

Když pramen dospěl až k dolní rohatině, snovač přeloží, t. j. zavěsí pramen na hřebíky, jako učinil nahoře, otočí snovadlo směrem opačným a toče stále tím směrem vrací se nazpět zase až к vrchu, kde rovněž přeloží. Tak dodělal chod. Překládání a obcházení se opakuje a pramen postupuje dolů nahoru tolikrát, pokud nitě na píšťalách staví. Obešel-li 3okrát dolů a nazpět, uděláno 30 chodů. Překládáním se prameny křižují, jdou křížem. Bez křížení nedocílilo by se prošlupu. Potom udělá se podvaz nahoře i dole. Nahoře mezi 2. a 3. hřebíkem, kde se nitě křižují, podváží se motouzem všechny chody tak, aby se nepomíchaly. Totéž učiní se dole. Po nasnování shledá se, že na píšťalách zůstalo více méně příze. Zbytky ty šlovou n e d o s n o v к у.

Osnova na snovadle ještě se oznámkuje. Známky se dělají čímkoli, rudkou, sazí rozmočenou a p. Od prvního kolíku nahoře udělá se