tlustá čára přímo dolů přes všecku přízi. Když se nápotom osnova stáhne, objeví se na ní tolik známek (hrubých teček), kolikrát snovadlo objala. Jedno ob e j mu tí jmenuje se též známka a obnáší na obyčejných snovadlech 5 loket. Každá šestá známka značící polouch (půl kopy loket) dělá se tlustší. Je-li zboží úzké, možno nasnovati až 30 známek.

Osnova známkuje se z té příčiny, aby tkadlec věděl, kolik loket plátna již udělal a kolik mu zbývá ještě udělati. Podle toho odhaduje, vystačí-li s outkovou přízí, nebo má-li řidčeji dělati (méně dorážeti), aby vystačil.

J. Subrt а V. Hošek: Podrobná národnostní mapa severozápadních Čech. Most 1908. Nákladem severočeského menšinového knihkupectví a nakladatelství (O. J. Bukač). Cena 2 K.

К národopisné mapě Čech dlouho u nás nedochází, zatím co pro Moravu a Slezsko vydává se již národopisná mapa druhá. Této citelné mezeře z části jest ted odpomoženo vydáním uvedené Národnostní mapy severozápadních Čech. Zajisté zejména nyní, kdy probouzí ;.e zájem pro naše menšiny, přijde tato mapa vhod. Zakreslena jest na ní část Čech obsahující celá hejtmanství mostecké, duchcovské a teplické, téměř celé hejtmanství ústecké, největší část polit, okresů litoměřického, žateckého a chomutovského a přiléhající části hejtmanství sousedních. Jest to území, na němž zuří nejostřejší národní boj, jest to kraj, který národní svůj ráz kvapem mění následkem rychlého přílivu českých dělníků a s nimi živnostníků a úředníků do hnědouhelného revíru; podle úřední statistiky stoupá počet Čechů od r. 1880 do 1900, tedy ve 20 letech, v hejtmanství mosteckém z 8,13% na 17,99% a na 24,46%, v hejtmanství duchcovském z 10,81% na 12,94% a posléze na 20-54% (a to v soudním okrese duchcovském 14-45% na 16,i2% a na 26,13%, v soud. okr. bilínském ze 6,82% na 8,40% a na 11,16%), v okrese teplickém z 5,21% na 6,05% a na 10,35%,, a stejným způsobem vyvíjejí se národní poměry i dále v době současné. Víme však dobře, že počet Čechů, jak jest úředně zjištěn, neodpovídá skutečnosti, že jest mnohem vyšší. Podle poloúředních výpočtů Meinzingenových přihlásilo ze 100 osob narozených v české oblasti Čech českou obcovací řeč v polit, okrese mosteckém 91, v duchcovském již jen 76, v teplickém pouze 53, a v jiných okresích klesá číslo to ještě hlouběji, ve falknovském na 24 a v ústeckém dokonce už na 8. Proto s tím větším potěšením můžeme uvítati, že vydavatelé se odhodlali zpracovati mapu na základě osobního vyšetření místních poměrů a soukromého si':ítání. Že stalo se tak po důkladných šetřeních předchozích, o tom pěkné svědectví vydávají monografie Šubrtovy, o nichž doleji.

Jest pak zajímavo srovnati skutečné národnostní poměry takto zjištěné s oněmi, jak jsou stanoveny posledním sčítáním z r. 1900 a jak jsou zachyceny na mapě Rauchbergově. Podle mapy Šubrtovy a Hoškovy táhne se smíšené území ve velké šíři nepřetržitě hnědouhelným revírem od Ostí n./L. až téměř po Chomutov, s ním pak na dvou místech (v soud. okrese mosteckém a bilinském) spojen jest smíšený pás, jenž ve značné šířce vroubí celou délku jazykové hranice. Již sčítání z r. 1900 zná na zmíněném území pět osad většinou českých, a to Čouš, Kopisty, Růžodol, Záluží v soud. okrese mo-