str. 7
steckém a Lom (Bruch) v soud. okrese horno-litvínovském. Podle této mapy mají ještě dále českou většinu v okrese duchcovském Libkovice (tu ostatně česká majorita zjištěna byla i při říšskjřch volbách r. 1907), Nový Osek, Starý Osek, Hegeholz, Liptice a Ledvice, v okrese bilinském Břežánky, Lískovice, Hostomice, Němečky a Dolanky a v okrese chabařovickém Hotovíce, Roudníky a Zalužany; tedy v německém území severozápadních Čech bylo by ne méně než 19 osad, v nichž většina obyvatelstva jest česká. Mimo to na jazykové hranici jsou proti úřednímu sčítání většinou české Vodolice v okrese bilinském, Děkovka, Podsedice, Doly a Šířejovice v okrese lovo sickém (Doly a Podsedice byly převážné české podle statistiky- z r. 1890) a Terezín v litoměřickém, tak že také jazyková hranice doznává značných změn.
Proti mapě Rauchbergově znamenáme ovšem množství odchylek v určení velikosti menšin. Srovnávání obou map jest umožněno zejména tím, že Šubrt a Hošek přidrželi se téměř úplně stupnice Rauchbergovy, pouze spojivše v jeden jeho odstín 6. a 7. (70—79,9% a 80—89,9% Čechů); vycházejí tedy také jako Rauchberg od menšin io%ních a mají 7 odstínů místo Rauchbergových 8, krajní po 10% a prostřední po 20%. Na mapě jejich zachyceno jest 292 menšin větších 10%, Z těch pouze 45 (t. j. 15,4%) má týž odstín jako na mapě Rauchbergově, z oněch 45 pak jest 17 v polit, okrese mosteckém, což činí 41,5% všech smíšených osad tohoto hejtmanství; výpočty Meinzingenovy docházejí tu skvostné illustrace! Ve 151 případě (51,7%) jest česká menšina o stupnici výš, v 65 (22,3 %) případech o dvě stupnice, v 26 (8,9%) dokonce o tři a v několika i o čtyři; nejsilnější úchylky co do velikosti menšin najdeme v hejtmanství ústeckém (srv. Meinzingena!), pak i duchcovském a zvláště i podél jazykové hranice.
Dotčenou shodou s výpočty podnikanými za docela jiným účelem získává tato mapa na věrohodnosti a stane se zajisté pramenem, z něhož hojně budou se čerpati u nás vědomosti o síle našich národních menšin (a leckde většin) v Čechách severozápadních. Ant. Boháč
*
J. Š u b r t, Vývoj a život českých menšín. Menšinová knihovna, roč. П.. Most 1908. Nákladem severočeského menšinového knihkupectví a nakladatelství (O. J. Bukač). Cena celého ročníku (4 čísla) 3 K.
Vhodným komentářem k Národopisné mapě severozápadních Čech jsou monografie Šubrtovy o jednotlivých okresích českého severozápadu, vycházející v Menšinové knihovně pod úhrnným nazvem Vývoj a život českých menšin. Posud vyšlé dva svazky líčí nám národnostní poměry okresu (soud.) lovosického, mosteckého, chomutovského a bílinského. Autor podáva nejprve stručný přehled historický poněmčení jednotlivých okresů, pak přehlednou národnostní statistiku, načež obšírně probírá národnostní poměry v každé osadě, udávaje přesně velikost českých menšin, jak ji seznal osobním šetřením a soukromým sčítáním, při větších českých minoritách podává i líčení národního jejich života a končí vždy přehledem českého školství v okresu. Prací Šubrtovou nabýváme jiného obrazu síly českých menšin, než jak nám vystupuje z úřední statistiky. Podle Šubrta žije v okrese lovo-sickém místo 5364 úředně napočtených Čechů (26,1%) 7618 Čechů, tedy З6,1%, v okrese mosteckém místo 15900 (31,2%) 20194, t. j. 39,7%, v chomutovském místo 607 (1,7%) dokonce 3026 (8,7%) a v bilinském místo 3474 Čechů (11,2%) 8259, t. j. 26,1%. Celkem pak v 15 soudních okresích
