str. 8
severozápadních Čech zjištěno bylo soukromým sčítáním 121609 Čechů (20,6%) místo 66.557 (11,3%)j jež zná úřední statistika.
Data, к nimž dospělo se soukromým sčítáním, jest možno vhodně srovnat s daty, jež podává Rauchberg v II. díle svého spisu Der nationale Besitzstand in Böhmen, na str. 97 a nasi. o původu přítomného obyvatelstva podle národního rázu polit, okresů. V polit, okrese žateckém pochází (podle rodiště) 8856 obyv. z okresů většinou českých, soukromým sčítáním zjištěno bylo Čechů 7800, úředním pouze 2509. V polit, okrese chomutovském pochází 4807 obyv. z okresů většinou českých, soukromé sčítání zná 4694 Čechů, úřední pouze 1302. V ústeckém okrese jest podle úředního sčítání 1277 Čechů, podle soukromého 11.446 a podle údajů Rauchbergových narodilo se 15.094 obyv. v českých okresích. V těchto okresích nedostupuje tedy počet Čechů zjištěných soukromým sčítáním ani počtu osob narozených v českých okresích i v údajích soukromého sčítání jeví se nám poněmčování rozptýlenějších českých menšin, ovšem ne měrou tak ohromnou, k jaké by poukazovalo sčítání úřední.
Jinak jest tomu v polit, okresích mosteckém, duchcovském a teplickém, tedy ve vlastním hnědouhelném revíru. V mosteckém polit, okrese pocházelo 20.819 osob z okresů většinou českých a úředně bylo napočteno 19.221 osoba s českou řečí obcovací, v duchcovském 22.070 osob z českých okresů a 17.135 Čechů; soukromé sčítání, jež vychází od pozdějšího rozdělení, při němž Lom (Bruch) přešel z duchcovského hejtmanství do mosteckého, zná v mosteckém 29.909 Čechů a v duchcovském 26.202 Čechy; v teplickém soukromě bylo shledáno 17.555 Čechů (úředně 9018) a bylo v něm r. 1900 16.578 osob narozených v českých okresích. V těchto jmenovaných okresích nám vystupují tedy soukromým sčítáním již silně do popředí mladší ročníky českého obyvatelstva narozeného v nich; patrně také soukromě byl zjišťován národní stav v prvních letech nynějšího století, tak že snad ani úplně nemůže se srovnávati s čísly z r. 1900; právě tam se národní ráz rychle mění v náš prospěch.
Moje poznámky dostačí, aby konstatovaly věrohodnost dat Šubrtových. Pokud byli soukromou cestou zjištěni Čechové smýšlením, tedy podle národnosti ve smyslu ethickém, nikoli jen Čechové svým původem, jest ovšem těžká otázka, a není možno říci, bylo-li také od Šubrta a těch, kteří podnikali soukromé sčítání, vždy к tomuto momentu přihlíženo. Aut. Boháč.
*
ВЪра Харузипа: Еъ вопросу О ПОЧИташн ОГНЯ. Введете въ программу для собирашя свЪдктй о почптати огня у русскихъ крестьянъ я инородцевъ съ приложетемъ программы. Этнограф. ОбозрЪте LXX.—LXXI., 68—205.
Práce tato skládá se ze dvou částí, z úvodu (68—182) a vlastního programu, otáznika pro sběratele dotčených materiálů u ruského a neruského lidu selského. V úvodě probírají se dosavadní práce o kultu ohně, všech názorů, zvyků a pověr lidových, jak o ohni, taktéž o všech přírodních úkazech s ním souvisících. Předmět pojímá spis. v nejširším rozsahu a probírá takto převážnou část národopisu. Rozbírá a kritisuje vývody dosavadní vědecké práce, vytýká desiderata, ukazuje, kde a které otázky, zvláště co se Ruska týče, by se měly zodpověděti. Otevřena jest dosud otázka, jakým způsobem se člověčenstvo seznámilo s blahodárnou a zkázonosnou činností ohně, otázka to sotva rozřešitelná. Představy o ohni jako bytosti živé, personifikace ohně,
