Cierge donné comme ex-voto (popsán celý obřad se svíčkami slibnými). CXLVIIL: Le tour des églises (třikráte obejde se kostel, než vstoupí se do kostela atd.). CXLIX.: Les épingles jetées dans une source (označuje to jaksi lovení ženichů).

Alfred H a r o u, Mythologie et folk-lore de l'enfance. ib. XXI. 9.

XL: Jak straší se děti, aby večer nevzdalovaly se od domu. XII.: Co se říká

dětem, aby nedůvěřovaly vodě. René Basset, Les ongles. ib. XXL, 144.

(§ 55.: Kdo si uřezává nehty tiše v pátek, jest chráněn před bolestí zubů.

Bílé skvrny na nehtech značí štěstí, někde jen u pravé ruky, kdežto u levé

jest to neštěstí; skvrny bílé na nehte palce označují dary atd.; též řezání nehtů

a stříhání vlasů má vliv na plodnost.) Ed. Edmont, La mer et les eaux. ib. XXL, 99.

CCCXVI.: O léčivých a zázračných studánkách v Pas-de-Calais. G. Fraysse, Au pays de Baugé. ib. XXL, 253.

X.: Deux sorciers en justice. (Známé soudy s čarodějníky a ukázky z jejich

zápisníků.)

AI. Merrieu, Faujone, Harou F. M. Le Mug a j. Traditions et superstitions de la Basse-Bretagne, ib. XXL, 310. XXIX.: Environs de Morlaix (na př.: předzvěst smrti, špendlíky a svatba, o bludičkách, o krkavčích a ženatých; o mrtvých změněných ve zvířata atd.), XXX.: Plouzévédé (o studánce sv. Jana, léčící bolesti oční; o studánce prázdné; o ještěrce snášející stříbro; stopa sv. Hervé atd.). XXXI.: Le Faon (o hvězdách královských, předzvěst smrti atd.). XXXII.: Hermeur (o postu vlků). XXXIII.: Saint Sauveur (blesk a předměty špičaté; nebezpečné maso atd.). XXXIV.: Morlaix (kočky a kmotr atd.). XXXV.: Quimerc'h (svíce mrtvých, rada pomocí kříže). XXXVI, až XXXVIII.: Z různých míst bretónskych podobné pověry.

Marie Chevallier, M. E. Vaugeois, Traditions et coütumes de la Haute-Bretagne. ib. XXL, 178, 258. (Tradice o místních kostelích, o zvycích při hrubé mši, o svatých, kteří uzdravují, o zázračných studánkách a různých pověrách.) LXXIX.: Croyances diverses de Fougěres. O zázračné kapli, o posazování dětí k tabernakulu; o pohřbech, o závisti dětí; o svatbách atd. LXXX.: Le chaut des oiseaux. (Dans la Soire-Inférieure.) (Sýkora, sova, slavík, kos, kohout.)

Queruau-Lamerie, Les croyances superstitieuses dans le departement de la Maine-et-Loire. ib. XXI., 302.

L: Le Calandrier, Jour des Rameaux: S které strany věje vítr na květnou neděli, odtud bude váti tři čtvrti roku atd. O svatém týdnu: sázeti fizole na zelený' čtvrtek, nebo potom nejvíce rostou; na velký pátek nemá se orati, neboť v ten den kopali hrob Páně atd. O velikonocích postiti se, aby nebolely zuby celý rok atd. II.: Les Saints: Saint Antoine 17. janvier: fětes aux oignous atd. III.: Les Jours: co se má činiti a nemá v neděli a ve všední dni s dobytkem. IV.: Le croissant: nemá se síti v prvních dnech, kdy měsíc roste. V.: Les maladies. VI.: Le four. VIL: Les sorciers. VIII.: Conjurations. IX.: Divers.

R. M. Lacuve, Contribution au folk-lore. Du Poitou. ib. XXI. 194—202.

Pověry: Pere-li se prádlo po zemřelém dříve, nežli byl pochován, to znamená, že do roka někdo zemře z téže rodiny atd. Znamení (Bésages) viděti ráno česati se ženu, znamení blízkého neštěstí atd. Z lidové medicíny: proti horečce, bolení v krku, bradavicím atd. Médecine vétérinaire: zarazí-li si vůl do nohy hřeb, má se hned vytáhnouti a zabiti do jha (chomoutu) volova, aby rána nehnila atd.

*E. Weslowski, Wettuntergang. Volksglauben der Rumänen in den Karpathen der Bukowina. Zft. f. oesterr. Volkskunde XII., 163.

*E. Weslowski, Sonnen- und Mondesfinsternis. Volksglauben der Rumänen in den Karpathen der Bukowina, ib. XII., 163.

P. S., Glanures Canadiennes. R. d. trad. pop. XXL, 184.

I.: Pranostika žní. (Světlé vánoce, prázdné stodoly a pod.) II. : Vánoceablu-dičky. (Prostředek dostati se z moci bludiček.) У. А. Вольтеръ Латышеюе отрывки. Изв. отд. рус. яз. XII., кн. 3, 163—175. Pro dějiny pověr, čarodějství a pod.

J. Васильев-ь, свянь Обозрйшо язычеекихг обрядов-ь, cyeBUpiü и вЁрованЫ Оетяковъ Казанской u Вятской губ. Изв. Общ. Археологи-, Исторш н ЭгнограФШ. Казань. XXII. Ref. Этногр. Обозр. LXXII.—LXXIII., 223—227.