Plátenictví na Českotřebovsku.

Dle velikosti rozeznává se tkalcovský stav (veřtat) dvojí, t. celý či velký neboli hrubý, též český zvaný, a půlový, p ů 1-veřtat neboli malý či moravský, jemuž na Českotřebovsku též kozlík říkají. Než úprava obou jest tak rozmanitá, jak rozdílné jest zboží, které se na nich vyrábí. Dle zboží rozeznává se „veřt.at plátenej, pytlové j, culkovej, barchetovej" a p. Avšak ani úprava jednoho druhu není vždy tatáž. Tak na př. kozlík čili půlveřtat českotřebovský vypadá značně jinak než. p ů 1 n i k v středních Čechách tak známý. Všem stavům jsou společný některé části, o jiné má ten neb onen stav více. Popis zde uvedený přihlíží ovšem jen ke stavům v České Třebové a okclí užívaným; к názvům jinde běžným, ale zde neznámým se nepřihlíží. Kvůli snadnějšímu přehledu rozdělen jest výklad na odstavce.

1. Na každém stavě rozeznává se předek, zadek, vrch a spodek. Směry stanoveny jsou od místa,, kde. tkadlec sedí, tedy od lávky (lajčky, si с pánku). Kde by ne povědomý divák soudil, že jest předek, tu část nazývá tkadlec zadkem, poněvadž jest dále od něho. A naopak. O kozlíku praví- se, že nemá vrchu, ač se to doslovně nesmí brati. Má sice stativa jen do polovice výšky velkého stavu, ale vrchu pro bidla' a skřipce potřebuje též nevyhnutelně; avšak má jej pouze z latí.

2. Stativa, ve Výpr. p.o s t r a n i c e, jsou podobny kozám kra-mářských stánků. Nazývají se pravé..stativo a levé. Sloupkům, jejich říká se též stativa, také stoj a n y nebo prostě sloup k ý, i 'a rozeznávají se přední (u lávky, na které tkadlec sedí) a zadní (zdánlivě vpředu). Oba stojany spojeny jsou nahoře i dole příčnými trámky, z nichž: dolní, silnější, nazývá se kobyli.c e (na Lhotce kobyla), vrchní o něco slabší pak sluje s v ř c h о 1 e k, s v r c h о 1 e c, též příčka. V rozích velkého stavu bývají opory v nestejném počtu.

Kozlík jest kratší i nižší, potřebuje tudíž méně místa. Budiž však připomenuto, že jeho horní vratidlo bývá umístěno někdy na svrcholci stavu, jindy jest postaveno níže, t. v polovici zadního stativa (stojanu) nebo asi tam, kde jest jinde horní svůrka, které pak není potřebí. (Více o tom viz v odstavci i6. a ve článku 2. Stav pytlový.)

3. Rýgle. Obě postranice jsou stejné a jsou mezi sebou spojeny čtyřmi trámky leznými, r ý gl y („líg r у"). Dva jsou nahoře, dva dole. Dolní zadní rýgl jest široký a jmenuje se lávka; na něm sedí tkadlec,, když stahuje zboží. Rýgle mají čtyřhranné čepy vyčuhující z dlabu stativ. Do čepů vraženy jsou klíny к utužení veřtatu.

4. Vratidla. Každý stav má tři vratidla (ve Výpr. v á 1 к у): hor ní, řečené též zadním nebo v o s n o v n í m, dále prsní neboli

Opravy tiskových chyb. Nahoře str. 5. řád. 20 čti koutků m. kousků a ř. 'g zd. stačí m. staví.