k o u mačká, hladí ř b e t. A to dělá tak dlouho, až celý kus list po listě vořbetuje.

Strechofka *) jest uhlazený špalíček z habrového neb pod. tvrdého dřeva asi 40 cm dl., 8 cm šiř. a 4 cm vys. Vořbetované plátno pak skládá. Rovná je na stole v listy stejně dlouhé, ty skulí v balík a kraj nahoře i dole přišije, by se kus nerozbaloval.

Plátna do obchodu jinak se stahují. Upravují se v polouchy dle starého způsobu po 30 loktech. Osnova jsouc delší vydá ovšem několik po-louchů. Dle známek na snovadle učiněných pozná při stahování, kdy má polouch na klíně. Odstřihne jej a, je-li to dílo široké, hned vořbetuje, načež stahuje další.

Obyčejně však — a to hlavně u culkového zboží — stahuje polouch za polouchem hned mezi tkaním, protože by se mu na vratidlo nevešly. Dodělav totiž dle známek první polouch, přeskočí kousek osnovy asi 2 cm zšíři a začne dělati druhý kus (polouch). Když dojde začátek druhého kusu к dolnímu vratidlu, tkadlec první kus uřízne, stáhne a stranou odloží. Začátek druhého kusu pak upevní na vratidlo a pracuje dále. Tento začátek jdoucí od dolního vratidla až к paprsku zastupuje lindr a jmenuje se obálka, protože při stahování přijde na vrch a zabalí se do něho celý ostatní polouch. Z příčin obchodních dělá se obálka lepší než ostatní kus, dává se na ni lepší outek. \

Pro přesvědčení, jak se dle druhu zboží stav upravuje, uveden budiž zde stav pytlový, jenž se na Českotrebovsku zhusta vyskytuje.

Obyčejný celý stav změní se na pytlový přidáním příčních podnůžek, jež tkalci jmenují kontramarše. Jinde jim říkají vodiče, vodítka. Jsou pak dvoje, dlouhé a krátké.

Pro dlouhé kontramarše stojí na zemi pod kobylicí š r á к či к a s 11. Slouží к umístění dvou svorníků, na něž se kontramarše zavěšují a kolem nichž se pohybují. Od podnůžek jdou provázky ke kontra-maršům, od těch vzhůru k v o z e j k u, truhlíku to upevněnému nad stavem, jenž zastupuje místo skřipců. Ve vozejku umístěny jsou krátkékontra-marše. К těm zavěšeny jsou vážky, b r d íčka, otáčející se na svornících , železných hřebích. Vážky zdvihají listy pomocí provázků.

Toto veškeré spojení podnůžek s vodítky či kontramarši dlouhými i krátkými, s vážkami i listy zove se podvaz. „Dělá s podvazy," praví se o někom.

Na pytle je zapotřebí 10 podnůžek obyčejných, nad nimi 8 dlouhých a ve vrchu 8 krátkých kontramaršů. Tolikéž ovšem jest potřebí i listů. Na rouru pytlovou slouží 8 kontramaršů, 2 zbývající podnůžky obyčejné s příslušnými 2 listy tkají dno pytlové, kteréž není nic jiného než obyčejné husté plátno, a plátno, jak víme, dělá se dvěma podnůžkami.

Někomu stačí na rouru i jen 6 a na dno 2 podnůžky.

Na velké pytle i míšky peněžní jest vosnovní vratidlo vysoko umístěno a osnova s něho jde skrze dvě -hůlky na horní svůrku (něm. š 1 a j f-ligr), která slouží к zvětšení spádu osnovy a u jiných stavů nebývá.

Na velké, těžké pytle potřeba, aby měla osnova ještě větší spád; pročež se horní svůrka ještě podložkem zdvihne.