U culkového stavu zastupuje horní svůrku pouhý rýgl. ~' V nejnovější době tká se do okraje erárních pytlů (zvi. p o š t o v á к ů) provaz, к čemuž bylo opět nového zařízení na stavě potřebí. —

Je-li osnova slabá nebo hustá, tedy se při prostupování o sebe drhne a tím se trhá neb naspoň chlupatí, koudelatí, cv r ní (Člupek). Proto se š 1 i c h t u j e, škrobí či štěrkuje. Outek se nešlichtuje, jen osnova, která se tím stane tvrdší a hladší.

Hrubá šlichtuje napřed, hned při praní nebo po praní, jemná až na stavě. Šlichta připravovala se z uvařených bandorů (,.jablek zemských") nebo z mouky, někdy z obého dohromady.

Na jemnou přízi uvařili hustě, bramborový škrob a nechali jej u s t a-r a t i, aby nelepil. Pravidlo bylo, čím starší škrob, tím lepší. Osnova natírala se dvěma štětkami ; zespod natíralo se hrubší štětkou, navrchu měkčí. Natíralo se tak, že se jednou potřelo spodem, podruhé vrchem a to od bidel až к vratidlu, čemuž se říkalo ráz.

Ještě za vlhka musil se ráz zdělati (utkati); ani oken ve světnici neotvírali, aby příze nepřeschla. Jak se ráz zdělal, popustil tkadlec osnovu a ošlichtoval druhý ráz.

Také si vedli tímto způsobem: spustili větší kus, asi 5 loket, ošlichtovali a táhli nazpět na horní vratidlo. Při tom vrstvy proložili plátnem nebo papírem, aby se neslepily. Také lojem je potírali.

Na pěknou přízi dělávali šlichtu též z bílé mouky. Nanášeli ji také štětkami a sice pospod i po vrchu zároveň. Takto ošlichtovanou osnovu . nenavinovali nazpět, nýbrž ji s u š i 1 i. V Dl. Třebové měli k tomu p e-r o u t k u sešitou ze dvou rozvitých a usušených kosinek. Někdo (nejčastěji dítě) vlezl pod stav a zespod fofroval. Mívali též fofry či vějíře, dva listy z tuhého papíru na v.á 1 k u, opatřeném k r č k y nebo drátěnými čípky takovéto podoby:

Vějíř zapuštěn byl do stavu. Na brdičkách přivázány byly motouz}*, kteréž vedly к válečku a při prošlapování jím hýbaly, že se v á 1 e 1 a vítr dělal. V žádném případě nesměla se příze nechati přeschnouti, sice praskala.

Na culkové plátno brává se osnova z tvrdé příze (koudelné); taková se nešlichtuje, šlichtuje se jen, když i osnova jest z culkoviny. Děje pak se to před soukáním a sice šlichtou bramborovou. Dřívější