Dráteníci u nás téměř pravidlem nosívají „palice" (hole), tolikéž doma, zejména pastevci. Mezi těmi palicemi zvláště jednu jsem viděl pozoruhodnou. Je hezky silná, dole bodec, na hoře obyčejným způsobem rukojeť okrouhlá. Z konce jejího jako vlasy visí nesčetné, řetízky, na jichž konci upevněny jsou různé závěsy jako prstýnek, pěkný hádek mosazný, zejména ale mince italské, čínské, americké, anglické, ruské, německé, belgické, rakouské jakož i dvě vzácné medaile svatojanské. Na holi jsou přibity dva plíšky. Na měděném plíšku vyprcháno jest jméno: „Jan Komeda s Kolia-rovicz rozený." Na druhém mosazném plíšku vypícháno stojí: „Pochválen pan Ježíš Kristus. Leta pane 1763." Celá hůl pobita je okrasami ručně zrobenými z plíšku měděného a mosazného. Jsou to srdce různých velikostí, housenka, kalich, puška, hvězdice, jezdec na koni, sova, paňák, dvě čertí hlavy, kocour atd. Jsou tu i dva ozdobné krucifixy: Neschází na holi té ani píšťalka, a sklíčkem v holi té spatřiti lze Ukřižování Páně. — Však váží 2 kg 22 dkg V poslední době dědic hole té přidal к ní i pokladničku, po drátování dětem hrál na píšťalku, dal nahlédnouti do sklíčka a na konec ukázal ještě pokladničku. Zcela moderně skončila. Odkoupil ji hodinář v Unhošti a jako reklamu vystavil ji ve výkladní skříni.

Ku konci sděluji ještě úryvek z dopisu nadšeného vlastence slovenského, jenž Kolárovce dobře znal — žel, že tento muž zemřel. Píše: „Hlavná vlastnost ludu kolarovického je istá sebapovědomost, čo do neho vštepil jeho bývalý f ar ar + Ondrej Tvrdý, verný syn matky Slávie. Ale časy se menia, lud bez vodcov upadá, v svojej biede hladá potešenie v korhelstvu . . . Dalo by se všetko napravit, veď lud náš je dobrý, mäkký ako vosk, ale keď chýbajú horliví a v práci neúnavní pastieri. Snad časom sa to polepší. Sú výhlady v mladší dorost."