str. 52
nost správnost výsledků posledního sčítání lidu v Praze (nikoli v předměstích), při němž byl zjištěn značný absolutní úbytek Němců a chtěl hlavně na základě dat o znalosti řečí školních dětí dokázati, že počet Němců v Praze jest mnohem vyšší, než jak byl zjištěn, že vůbec Němců jest v Praze absolutně tolik jako r. 1880. Tvrzení Rauchbergova hravě jsou vyvrácena poukazem na židy, kteří při posledním sčítání již většinou přihlásili se к obcovací řeči české, a pečlivým srovnáním vzrůstu a úbytku židů s obcovací řečí českou a německou od r. 1890, a důkazem, že počínání Rauchbergovo, který z dvojjazyčných dětí připisuje tři pětiny Němcům, jest nejen úplně libovolné, nýbrž i naprosto nesprávné. Nicméně vyvrácení Rauchbergovy these mohlo býti ještě účinnější a mohlo se stati právě školskou statistikou. Koncedujme Rauchbergovi, že z dvojjazyčných dětí jsou tři pětiny německých: pak bylo r. 1890 německých dětí v Praze 4331 (1279 jednojazyčných a 3052 dvojjazyčných), r. 1900 jen 3621 (1435 + 2186), ubylo tedy německých dětí za desítiletí plných 16-4%, a úbytek byl ještě větší, uvážíme-li, že dvojjazyčné děti rekrutují se nejvíce z dětí židovských, a židé přikloňují se к Čechům. Školská statistika právě potvrzuje výsledky sčítám lidu a dokazuje, že Němci v Praze jsou na nezadržitelném ústupu i absolutním, tedy pravý opak toho, co tvrdí Rauchberg. A ještě jedním způsobem lze dokázati, že Němců ubylo a bude ubývati dále, a to věkovým členěním pražského obyvatelstva podle národnosti, jak je zpracovala ústřední statistická kommisse. Z iooo pražských Němců jest 292 mladších 20 let, a 312 starších 40 let, z 1000 Čechů však jest 369 mladších 20 let a jen 262 mají vyšší stáří než 40 let. Generace německé čím jsou mladší, tím jsou slabší, pražští Němci jsou tedy odsouzeni k ne-náhlému vymírání, poněvadž slabý dorost není nahrazován přistěhováním, jež z německých krajů jest minimální, a na germanisování nyní již v Praze není pomyšlení.
Za to velice účinně zakončena jest polemika poukazem, že к stížnostem na nesprávnosti sčítám lidu v Praze nejméně jest legitimován prof. Rauch-berg, jenž sám chtěl sesilovati německou državu v Praze svými dvěma českými služkami. Objevuje se, že německým učencům z Čech — a Rauchberg patří mezi nejbystřejší — věda stala se služkou politiky, jako kdysi ve středověku filosofie byla ancilla theologiae. Ant. Boháč.
*
Daniele Sin.apiuse: Neoforum Latinoslovenicum. Tisk z r. 1678. Nově vydali J. V. Novák а V. Flajšhans. V Praze. Nákladem České Akademie 1908. Str. VI + 80.
Nové toto vydání nadmíru vzácné tištěné sbírky přísloví slovenského učitele a literata Daniela Horčičky-Sinapia jest nemálo vítaným příspěvkem к československé lidovědě. Převážná část přísloví a pořekadel není sice ryze domácí, lidová, než podle vyšetření prof. Flajšhanse jest přejata aneb aspoň zpracována podle polské sbírky přísloví Knapského z r. 1632, a skutečně domácích, slovenských jest ze všech 534 čísel jistotně 84, snad na 200. Nenepatrný počet možno považovati více méně za vlastní výtvory Sinapiovy. Velice málo přísloví jest původu českého. Vydavatelé neobmezili se na pouhý přetisk originálu velmi vzácného — známý jest jediný výtisk, který chová prof. Jaroslav Vlček —■ než péčí V. Flajšhanse byl opatřen náležitým aparatem vědeckým, pečlivým komentářem. V tomto uvádí se u každého jednotlivého čísla jeho pramen, zvláště bylo-li převzato ze sbírky Knapského, je-li domácí, slovenské, bylo-li sběratelem samým složeno a j. Zhusta se připomíná, kde se ještě připomíná zvláště v českých a jiných sbírkách
