str. 53
přísloví, aneb porůznu v staročeských památkách. A takto zásluhou V. Flajšhanse dostalo se nám první všem požadavkům vyhovující sbírky par-oemiologické. Ovšem možno připomínati, že mohlo ještě více se přihlížeti na př. na sbírku Komenského, ku př. u č. ix: Kom. 1830, č. 12a Kom. 1832, č. 19b Kom. 1129, č. 25a Kom. 1417, č. 63a Kom. 952, č. 64b Kom. 489, č. 84a Kom. 2155, č. 84c Kom. 836, č. 88 Kom. 420, č. 101a Köm. 288, č. ioic Kom. 1140, č. 108a Kom. 374, č. 114a Kom. 1432, č. 124a Kom. 1826, č. 125a Kom. 1448, č. 141c Kom. 648, č. 147 Kom. 683, č. 168 Kom. 1870, č. 194 Kom. 1436, č. 204a Kom. 1800, č. 211a Kom. 702, č. 226 Kom. 1302, č. 229a Kom. 424, č. 245a Kom. 754 (ostatně Sinapiovo „Hněv bezsilny ne jest silný" jest také blízko latin, „vana est sine viribus ira") a j. Myslíme, že se větší měrou mohlo a mělo přihlížeti к německým sbírkám, zvláště starším, a to by bylo bývalo důležitější, než odkazovati na přísloví maďarská při sbírce, kterou sestavil tento Slovák v zemi polské, a tu ji vydal v pátém roce svého pobytu na polské půdě. — Přísloví č. 156 „Jeden hledí do lys'b druhý do Rysa" možno zajisté jen z pol. vyložiti; myslím, že bylo původně pol. do b у ś ä — do rysa, totiž byś = byk, ryś = vůl (srov. Słownik gwar polskich V., 81). Taktéž asi č. 118c „Spadla mu hrjanka do popela", hrjanka = pol. grzanka, „suszony w piecu kawałek chleba", připomenuté v poznámce pol. přísloví „spadło mu z grzanki" má již další přenesený smysl, vynecháno tu slovo „maslo", a pak znamená to „zawiodła go nadzieja", „wymknęła mu się korzyść" a p.
V připojeném ukazateli (str. 72—80) sestavěna jsou všecka přísloví, seřazena abecedně podle hesla, nej důležitějšího v přísloví slova, tak vůbec se nyní sbírky paroemiologické pořádají. Tímto ukazatelem posloužil V. Flajšhans velice příštím studiím a zasloužil si plný vděk všech, kdož se blíže tímto odvětvím lidových tradic obírají. jpa.
*
České národní písně a tance. Sebral prof. Č., H o 1 a s. Díl I. Písně duchovní. Klatovsko a Domažlicko. VIII +218 str. Díl II. Pošumaví. (Prácheňsko.) 199 str. Nákladem B. Kočího. V Praze 1908.
Kdo se o sbírání ethnografického materiálu sám pokusil, dovede jistě oceniti podivuhodnou píli a vytrvalost sběratelovu. Ale právě proto, že sbírka prof. Hol. jest tak významná, třeba připomenouti, čeho v ní postrádáme a čím by vědecká úroveň její mohla býti zvýšena.
Co se zásad vydavatelských týče, následoval prof. Holas Erbena.*) Avšak nelze popříti, že od let čtyřicátých a padesátých, min. stol., kdy Erbenovy sbírky vznikly, studium písní lidových značně pokročilo. Sběratel naší doby, který zapisuje písně přímo z úst lidu, má úkol mnohem složitější, než před padesáti lety, kdy ve studiu písně lidové převládaly tendence aesthetické a mythologické.
Dnes jest píseň lidová především důležitým dokumentem literárně-historickým a psychologickým. Proto musí míti vydavatel na paměti, že jeho úkolem není jen sebrati texty s nápěvy, nýbrž podati pokud možno přesné zprávy o — zpěvácích. A těch postrádáme ve sbírce prof. Hol. Pan sběratel se sice na četných místech zmiňuje o tom, že mu zpěvák něco vy-
*) Seznam variantů ze sbírek čes. mor. a slovenských jest všude připojen. Zdá se mi, že srovnávání s materiálem v Českém Lidu nebylo prováděno důsledně. Všiml jsem si při četbě, že na př. ve svazku IL, str. 146, č. 253 není podotčeno, že pro píseň „Má milá" atd. máme var. Č. L. IL, 592 (31). Mezi varianty uvedenými ve sv. IL, к čís. 32, mělo býti připojeno: Č. L. III. 50S (13).
