V Rixdorfu byla letos zrušena škola českých bratří, jež byla založena r. 1753, a na níž dlouho se udržovala česká řeč vyučovací. Učitelé na škole byli po dlouhá, léta prostí rixdorfští řemeslníci. Zajímavý byl poměr jejich к dětem: považovali se za starší bratry dětí, které jim také tykaly.

@----------------

Mitt. d. Schles. Gesell, f. Vkde (XX, 43 sl.) podávají dialektický slovníček obce Dubraucke (kraj Spremberg), jenž četnými slovy (zjm. jmény místními a výrazy z oboru náboženského, právního) svědčí o slovanském původu obce. „Před sto léty bylo obyvatelstvo ještě téměř výhradně srbské, prostoupené ovšem živlem německým. Germanisace postupovala rychle zejména v druhé polovici minulého století. Nyní Dubraucke, Tschernitz, Wolfshain, Friedrichshain jsou vesnice zcela německé. Srbové naučili se v kostele a ve škole německé řeči spisovné; mimo to působily na ně vlivy dialektické řeči Němců, kteří se mezi ně nastěhovali." Výsledkem těchto vlivů (slovanského původu a dialektu německých přistěhovalců) jsou nynější dialektické odchylky v Dubraucke.

V Národopisném Museu Českoslovanském byly nově instalovány a lednem 1909 opět otevřeny síně nábytkové. Sbírky.lidového nábytku vyplňují nyní síň IV, V a pravou přízemní chodbu a to tak, že síň IV je úplně věnována nábytku vykládanému, síň V a chodba nábytku malovanému. Bylo upuštěno od toho instalovati dle původu musejního materiálu a sbírky nábytkové byly rozděleny jednak dle způsobu výroby (nábytek malovaný a nábytek vykládaný) a v mezích tohoto rozdělení bylo instalováno dle předmětů (dle upotřebení) a dle jejich formového rázu (slohu, ornamentu). Tím je usnadněno studium a srovnávání lidového nábytku, který v řemeslnických, odborných kruzích pražských docházel vždy hojné pozornosti. Z dalších změn instalačních připravuje se nová instalace zvykosloví v síni II. Za tím účelem obrací se tuto musejní správa s prosbou ku všem pp. členům Společnosti N. M. Č. a všem, kdož se o věc zajímají, aby 's ní sdělili, zda dosud a které zvyky se uchovávají v jejich kraji, a zda se dají z nich uchovati některé vhodné, hmotné památky. I za jiná upozornění na zvykoslovné předměty a za darovánífotografií lidových zvyků bude Společnost N. M. Č. vděčna. Pro zvykoslovné oddělení získala Společnost N. M. Č. darem od farního úřadu v Drahoňově Újezdě prostou vysý-pací rakev z doby josefínské, jakých v Čechách uchováno nemnoho. Dětská vysýpací rakev z téhož místa byla darována do městského musea v Rokycanech.

@----------------

V posledních létech byl uveden do služeb museí, zejména lidovědných, fonograf. Nyní již propaguje se požadavek, aby musea přijala mezi své pomůcky i kinematograf. Není pochyby, že živými obrazy kinematografu bylo by možno budoucnosti uchovati mnoho ze života lidu, co nedá se vystihnouti a zachytili neživými, hmotnými památkami (zvykosloví!). Ovšem u nás nákladnost podobného podniku bude na dlouho překážkou.

@----------------

V České Revui (II, 4—5) uveřejnil dr. К. V. Adámek podrobný svůj referát o stavu českých museí, jež zaznamenává v 89 českých městech. Nejvíce museí bylo vyvoláno ruchem, vzbuzeným pro Národopisnou Výstavu Ceskoslovanskou, kdy vzniklo v desítiletí 1890-1900 nových 39 musejních korporací. Desítiletí předchozí vykazovalo 25 nových museí, kdežto za dvě decennia minulá 1860—80 vzniklo jen 10 musejních ústavu. Do r. 1860 bylo v Čechách jediné veřejné museum, dnešní Zemské Museum král. Českého.

@----------------

Obzor Národohospodářský (1909, 48) ve zprávě o dalších krocích pro museum technické touží: „Při zakládání technického musea mělo by se. však v úvahu vzíti soustředění museí, jichž je v Praze snad již nadbytek: zemské, národopisné, městské, Náprstkovo, umělecko-průmyslové, technologicko-průmy-