Le lait de la mere et le eoffre flottant. Legendes, contes et mythes comparés. A propos d'une legende historique musulmane de Java. Par Emmanuel Cosquin, correspondant de ľ Institut. Paris 1908. (Otisk z Revue des Questions historiques, duben 1908.)

Na Jávě byla pověst, známá dosud toliko v malajském překladu, vztahující se к zavedení islamu do království Balambangan (v jihovýchodní části ostrova) v 15. st. Hlavní osobou je Raden Pákou.*) Vypravuje se v ní, jak musulmanský kazatel Sheikh Maulána Ishak dostane za ženu princeznu, již uzdravil, a uvede islam do království. Za nepřítomnosti manželovy princezna porodí a zároveň vypukne mor v zemi. Proto dá král na naléhání astrologů chlapce odložit v truhlici na moře. V noci zpozoruje mužstvo lodi, kotvící v ústí řeky, plovoucí záři a za úsvitu vyloví truhlík a odevzdá jej majitelce lodi Nai Gědé Penatih. Ta v něm našla chlapečka a vychovala jej. —■ Různé příhody, a potom: Nai Gědé se zamilovala do chovance, ale on ji vyléčil tím, že se napil z prsu jejího a stal se tak jejím synem. — Cosquin probírá jiné verse této látky a vybírá si z ní tyto prvky: i. hrdina je obviněn, že při narození přináší neštěstí lidu; 2. dán do truhlice a odložen na vodu; 3. tajemná zář obklopuje truhlík a upozorňuje tím na sebe; 4. zázrakem se tvoří náhle mléko v prsech ženy. —■ Pověst velice příbuzná vypravuje se v Indii o městu Vaisáli (na Gangu, u nynější vesnice Besahr) ve versích z 5., 7. a 13. st. Manželka králova porodí kouli masa, která vlivem žárlivé družky hozena v dřevěné truhlici do řeky a vylovena jiným králem, který tam našel 1000 chlapců. Ti později napadli království svého pravého otce, ale ustáli od boje poznavše matku, která s věže vstříkla jim z prsů tisíc paprsků mléka do úst. — Podobná je jiná pověst o témž městě, jenže místo kusu masa je v ní tisíciplátkový květ lotosu a truhlice je obklopena září. Třetí verse liší se hlavně tím, že z kusu masa se vyvine později chlapec a děvče, kteří si ssají z prstu mléko. — Podobné pohádky zachovaly se v Indii na ostrově Salsette (u Bombaye) a na poloostrově Goudjératském (taktéž u Bombaye). V nich se jedná o třech dětech, odložených šesti žárlivými tetami, za něž podložily kámen a košťata. Děti odhalily otci podvod (žádaly, aby matka byla postavena za sedm záclon, a tři paprsky mléka vytryskly z prsů uvězněné do úst dětí), matka byla osvobozena a vinnice potrestány. — C. uvádí dále pohádky, kde se mluví o tvoření se mléka u žen bezdětných, o ssání prstů a kojení dětí gazelou.

Přechází potom к hlavní části pojednání, k thematu o plující truhle. První v řadě je dvanáctivětová assyrsko-babylonská pověst o Sargonovi, synu kněžky, kterého matka svěřila v košíku vlnám a nálezce vychoval. C. dokazuje, že tu nelze mluvit o životopise, ale o báji, poněvadž z jiného nápisu je zjevno, že otec Sargonův byl znám. — Pověsti o Vaisáli se blíží pověst o Karně. Podle Mahábháraty doví se princezna Prithá odměnou od Dourvashy formuli na přivolání boha, kterého jí libo. Princezna na zkoušku zavolá Arka (nebo Sourya), a chlapce Karnu, kterého s ním má, hodí v košíku do řeky. Najde ho a ujme se ho válečný vozataj Adhiratha. ■— Probírá těmto podobné pověsti o Romulovi a Removi, a Danai a Perseovi, o Semiramidě a o Cyrovi, a upozorňuje, v čem se shodují a v čem se liší. Mluvě o báji o Danai a Perseovi, C. připomíná povídku zapsanou v Itálii, Řecku, na Litvě a v jižní Sibiři, jak lenoch, mající dar, že se mu vše vyplní, přeje princezně,