národnosti dle místa a času a že jednotlivé větve této národnosti mohou se od většiny téže národnosti v tomto směru lišiti.

Abychom mohli posuzovati velikost schopnosti rozmnožovací, musíme upotřebiti nějakého měřítka. Z důvodů, které budou sděleny v druhé části této stati, jest zde upotřebeno toho měřítka, které udává, kolik porodů během jednoho roku uvnitř určitého území se udá na iooo obyvatel téhož území. Odečteme-li od tohoto čísla počet úmrtí, připadajících na iooo obyvatel za rok, dostaneme rozdíl, který označuje přirozený přírůstek obyvatelstva.

Z tabulky, kterou Alex. V o j e j k o v, professor university petrohradské, uveřejnil v r. 1907, vychází na jevo, že vysokými čísly porodů a nej-většími přírůstky vyznačují se v Evropě země, kde Slované tvoří převážnou neb značnou část obyvatelstva; státy ony jsou: Rusko, Bulharsko, Srbsko a říše rakousko-uherská.

Ze Slované se vyznačují vysokými čísly porodů, jest věcí známou, na kterou Němci poukazují. V Brockhausově slovníku čte se toto: ,,Vedle jiných příčin hlavní úlohu zde hraje v organismu Slovanů daná reprodukční síla. Tak byla v r. 1899 čísla porodů ve Slezsku (rakouském) 41,63, v Haliči 45,47, kdežto v německých Horních Rakousích pouze 32,28, v Štýrsku 31,85, v Korutanech 31,82 na 1000 obyvatel. Naproti tomu ve Francii a na německém severu vidíme čísla nižší. Ano i v říši německé lze národnostní vliv pozorovati. Kde, jako na východě, v západních Průších, Poznani, Slezsku, částečně i v království Saskem, obyvatelstvo se skládá převážně neb silně jest promíseno Poláky, Mazury, Kašuby, Luž. Srby, Čechy, jsou čísla porodů vysoká a přesahují očividně nejen západní hranici, nýbrž i všech mezipolo-žených zemí. Jak velice národnostní vlivy vystupují, ukazují obě provincie východní a západní Prusy: ona daleko více německá provincie nemá zdaleka tak veliké číslo porodů jako tato převážně Poláky obydlená."

Šetření moje,*) podniknuté pro periodu 1894—1903 v jednotlivých královstvích a zemích na říšské radě zastoupených, dokázalo, že i v Cislajtanii ve všech zemích slovanských neb takových, ve kterých Slované tvoří většinu obyvatelstva, nacházíme daleko větší všeob. čísla porodů než v zemích německých. Země slovanské vykazují tuto řadu: Halič (43,47 porodů živých na 1000 obyvatel za rok), Bukovina (41,54), Slezsko (40,2), Dalmácie (38,39), Morava (36,14), Přímoří (35,54), Kraňsko (35,25), Čechy (34,92). V zemích německých jsou tato čísla: Rakousy Dolní (31,9), Korutany (30,96), Solnohrady (31,72), Rakousy Horní (30,96), Štýrsko (30,45), Tyroly (29,85). Průměrné číslo pro celou říši jest 36,89.

Ačkoliv jest úmrtnost v zemích slovanských poněkud větší než v německých, jsou přece přirozené přírůstky obyvatelstva, vzhledem к vysokým číslům porodů daleko větší v zemích slovanských než v německých. Pořad zemí slovanských jest tento: Halič (15,30 přírůstku za rok na 1000 obyvatel), Bukovina (14,09) Slezsko (13,25) Dalmácie (12,47), Morava (10,93), Čechy (10,49), Přímoří (9,18), Kraňsko (9,03). Země německé tvoří tuto řadu: Rakousy Dolní (9,59), Štýrsko (6,98), Solnohrady (6,87), Rakousy Horní (6,65), Korutany (6,62), Tyroly (6,45). Průměrný roční přirozený přírůstek v celé říši v desítiletí 1894—1903 činí 11,29 na 1000 obyvatel.

Jelikož, není jiného charakteru, který by byl společný obyvatelům všech zemí slovanských a naopak všech zemí německých, kromě národnosti,