vykládám větší čísla porodů u Slovanů větší reprodukční silou, danou organismu Slovanů. Síla tato není ovšem v stejné intensitě u všech Slovanů zachována neb projevena, jak již z čísel jest patrno a jak dále blíže bude osvětleno na Češích v království Českém.

Království České vykazuje v celku vyšší čísla porodů než země německé. Přihlédneme-li však к číslům porodů v jednotlivých okresích, stane se zjevno, že se tu uplatňuje jiný faktor při reprodukci obyvatelstva a že vliv národnostní není patrný. *) Hledáme-li pak společný charakter okresů s vysokými a nízkými čísly porodů, shledáme, že jest určitý vztah mezi vysokými čísly porodů a průmyslovým zaměstnáním obyvatelstva příslušných okresů. Ve většině průmyslových okresů v Čechách jsou čísla porodů vyšší než v okresích neprůmyslových. Vidno tedy, že intensita rozmnožování obyvatelstva v království Českém má vztah к zaměstnání či způsobu života obyvatelstva. Nastává otázka, jak tento vliv vysvětliti. Častějším porodům musí před-cházeti častější ovulace, koncepce a správné těhotenství. Tyto zjevy musí býti proto častější v okresích průmyslových než v neprůmyslových. Příčinu pak častějších ovulací, které svědčí o čilejším životním ději a koncepcí, vedoucích к porodům, které opět svědčí o dospělosti vajíček a spermatu a celé řadě sociálních okolností, sluší asi hledati jednak v lepší výživě osob při průmyslu zaměstnaných (proti zemědělství), jednak v celém charakteru zaměstnání průmyslových, vyznažujících se většinou jistým kvapem a čilostí, které působí i na životní děje organismu dotyčných osob. Jistou složku tu tvoří dále asi příznivý pro rozmnožování vliv křížení vůbec a vliv křížení národnostního, dosud však málo prozkoumaného.

Co se úmrtnosti týče jest zjištěno, že jest v Čechách, přihlížejíc ku kojencům, u Němců daleko větší než u Čechů, jakož i že mrtvé porody jsou u Němců poměrně četnější než u Čechů. Příčina těchto zjevů dá se jen částečně vyložiti vlivem zaměstnání u Němců více průmyslového; z části při-čísti dlužno tento nedostatek životnosti na účet německé národnosti, jak sám Rauchberg doznává.

Přihlédněme nyní k oné podmínce přirozeného rozmnožování obyvatelstva, totiž jakého pohlaví děti se rodí.

Poměr pohlaví při porodech v celé Cislajtanii v letech 1891—1902 byl 106.557 t. j. rodilo se průměrně v té době vždy na 100 děvčat 106-557 chlapců. Od tohoto průměrného čísla shledáme odchylky, sestavíme-li porody do skupin dle zemí, náboženství, zaměstnání, stáří, vitality, legitimity, národnosti neb dle jiných hledisek. **)

Že různí národové se vyznačují různým poměrem obou pohlaví při porodech, jest věcí dávno známou. Nastává otázka, zda a jaký význam má tento poměr pro rozmnožování příslušného národa. Jest příznivou známkou pro rozmnožování kmene neb národa vysoký či nízký poměr pohlaví při porodech t. j. rodí-li se více chlapců (ku př. 108) na 100 děvčat či méně chlapců (ku př. 105) na 100 děvčat?