U vymírajících kmenů, na př. při obyvatelstvu na ostrovech Havajských, na Novém Zeelandě neb u některých kmenů v Americe zjištěn byl vysoký poměr pohlaví při porodech. D ü s i n g ve svých obsáhlých pracích, této otázky se týkajících*), uzavírá svůj náhled touto větou: ,,Jsme oprávněni pokládati vysoký poměr pohlaví při porodech za nepříznivé znamení pro další existenci národa, jakož vůbec konsekvence toho jsou dalekosáhlé."

Celkem, pokud známo, vykázán vyšší poměr pohlaví než obyčejně přichází v Evropě (106), u Řeků, Židů, Maďarů a pak zvlášť u vymírajících rass v Australii a Americe. S názorem Důsingovým třeba souhlasiti, uvá-žíme-li význam a účast ženského pohlaví při vytvoření nového jedince, kterážto účast jest rozsáhlejší než účast muže. Pro rozmnožování jest důležitější (ceteris paribus) více žen a méně mužů než opačně. Za dobrý příznak pro vývoj kmene třeba považovati velký počet porodů a při nich poměr pohlaví nízký. Střední číslo pro Evropu jest okrouhle 106 chlapců na ioo děvčat; zvětšení tohoto poměru jest považovati za neprospěšné, zmenšení za prospěšné pro rozmnožování kmene (jsou-li ostatní podmínky stejný). Jak dále v životě poměr pohlaví se utváří, není již úkolem vývojezpytce sledovati, neboť tomu se jedná o to, aby zjistil, zda organismus toho či onoho národa má po delší dobu danou vlastnost produkovati více neb méně děvčat. Udržo-vati počaté a porozené jest starostí zdravotnictví a sociálních faktorů.

Vyšetřujeme-li tuto vlastnost u Slovanů, seznáme toto:

Již F i r k s udává, že v těch okresích Pruska, ve kterých Němci silně jsou promíseni jinými národnostmi, se rodí relativně více děvčat. D tising pak dodává k tomu, že zvláště v těch krajích, kde jest početnější obyvatelstvo slovanské, se jednak rodí poměrně mnoho dětí a mezi těmi poměrně více děvčat než jinde, takže poměr pohlaví jest udán číslem menším než v okresích, kde žije Němců přes 90% neb pouze Němci.

V Uhrách trkázal K e 1 e t i, že poměr pohlaví jest v jednotlivých částech země nestejný, tak na severu a západě, kde bydlí jednak Slované, jednak Němci, ukazuje se poměrně více porodů dívek. U Maďarů shledal poměr vysoký (110).

V Rusku v periodě let 1853—1903 jest poměr pohlaví pravoslavných porodů průměrně 103-5. Kolísá pak mezi čísly 102—106.

Šetření, provedené mnou v Rakousku, dokazuje, že i zde všechny země, ve kterých bydlí Slované neb tvoří většinu obyvatelstva, se vyznačují poměrem pohlaví při porodech nižším než jest průměrné číslo celé říše (106,55). V Dalmácii, kde 95% obyvatelstva jsou Srbové a Chrvati, jest .pp. při porodech (ve zkoumané periodě časové) 105,11, v Kraňsku, kde 93% obyvatelstva tvoří Slovinci, jest p. p. při porodech Poláků a Rusínů 105,73, v Haliči jest p. p. při porodech Poláků a Rusínů 106; na Moravě, kde žije 72% Čechů, jest p. p. při porodech 1o6,18 a v Čechách, kde jest 63% Čechů, jest p. p. při porodech 106,28.

Při bližším šetření poměrů těchto v Čechách seznal jsem, když spočítal jsem veškeré porody v 21 českých polit, okresích za 10 roků (1893—1902) a v 14 německých okresích, že p. p. v oněch českých okresích veškerých porodů jest 106,34, v německých 106,50. Ač rozdíl tento jest nepatrný, činí přece za oněch 10 roků asi 400 dívek více pro Čechy v oněch 21 okresích.