Přihlédneme-li к porodům mrtvým, shledáme, že poměr pohlaví v českých krajích u mrtvě porozených jest větší než v krajích německých. To jest opět výhoda pro Čechy, neboť při mrtvě rozených jest pro rozmnožení národa výhodno, když již mrtvým porodům nelze zabrániti, je-li vysoký poměr pohlaví, t. j. když se v daném počtu děti rodí více mrtvých hochů a děvčat živých.

Z uvedeného vidno, že veškeří Slované mají ve svém organismu danou vlastnost produkovati poměrně více děvčat než Němci a tuto vlastnost je třeba považovati za příznivou pro jich rozmnožování. Stupeň této příznivé vlastnosti jest ovšem u jednotlivých větví slovanských různý; u Čechů, jak se zdá, jest tato vlastnost nejméně uchována.

Před 15 roky přednášel H. H e r k n e r*), tehdy professor techniky v Karlsruhe, nyní v Berlíně, v ustavující schůzi místního odboru „Bund der Deutschen in Böhmen" v Liberci ,,o budoucnosti němectví v Čechách" a černými barvami ji nastínil z těch důvodů, ježto Němci v Čechách vykázali v periodě 1880—1890 nižší přirozený přírůstek než- Češi a ježto u Němců třetina novorozenců zmírá, kdežto u Čechů pouze čtvrtina. Ve stejném smyslu pronesl se dva roky před tím M. H a i n i s c h**) velice skepticky o osudu vůbec všech Němců v Rakousku. Objevy a názory Hainischovy a Herknerovy vzbudily pozornost zvláště u politických kruhů říšsko-německých, které počaly následkem toho přirozeně budoucnost rakouských Němců považovati za problematickou a uvažovaly o tom, mají-li se pro tuto rakouskou větev dále exponovati.

Přirozeným důsledkem toho byla snaha rakouských a zvláště českých Němců dokázati v praxi, a kde to nešlo, aspoň na papíře, že jich neubývá nýbrž naopak přibývá, že nejsou usýchající větví německou, nýbrž zelenou, bující.

Důkazy svoje hleděli a snaží se dosud sehnati, kde to lze ze skutečnosti, jindy aspoň theoreticky, na papíře. Touto snahou Němců vysvětlují se jednak veškerá násilí na českých menšinách zvláště při úředním sčítání lidu, jednak veškeré, úmyslně upravené a přizpůsobené výpočty některých německých statistiků. Tito totiž, aby dokázali životnost rakouských Němců, pustili se do výpočtů zvláště v té zemi, kde mají příležitost na některé zjevy Němcům příznivé v některých okresích ukázati, totiž v Čechách; zjevy tyto zveličují a generalisují pro celou zemi a v žurnálech německých pak pro celé Rakousko.

Jedním z těch, kteří zvláště vynikli ve směru právě naznačeném, jest professor pražské německé university J. Rauchberg. Ve své knize „Der nationale Besitzstand in Böhmen" hledí uměle zveličiti zjevy rozmnožování Němců příznivé a různými výklady zmenšiti zjevy ve prospěch Čechů svědčící. Příčinou tohoto počínání Rauchbergova jest snaha dokázati nikoliv vědeckou pravdu, nýbrž to, že Němci jsou v Praze a v Čechách politickým faktorem, s nímž nutno počitati. Heslem knihy Rauch-bergovy není tedy zjistiti vědeckou pravdu, nýbrž vylíčiti Němce jako důležitého „politického činitele". Němectví v Praze a Němectví v Čechách jest Rauchbergovi „dobrou částí rakouské politické tradice, na které rovnováha státu spočívá."