H. H e r k n e r, jiný německý statistik, pronesl se o knize Rauch-bergově takto:*)

„Während nun Rauchberg diese Kraftprobe, wo sie zum Vorteil der Deutschen ausgeschlagen ist, ohne weiteres annimmt, sucht er die Fälle, in denen die Tschechen sich als die stärkeren erwiesen haben, weg zu interpretieren."

I v otázce přirozeného rozmnožováni Čechů a Němců nutno poukázati na jeden mistrovský kousek Rauchbergův. Na str. 169 udává přebytek porodů nad úmrtími v desítiletí 1891—1900:

Z toho jest patrno, že i v desítiletí 1891—1900 byl zjištěn větší přirozený přírůstek v okresích českých než německých. Toho se zželelo Rauch-bergovi a proto na str. 221 a 222, kde o věci ještě jednou mluví, opravuje uvedený výpočet proto, že prý jest třeba učiniti malé přesunutí v hranici mezi čistě německými okresy a okresy s německou většinou. Přesunutí ono pak vysvětluje v poznámce drobným tiskem opět jinde a sice na str. 180. A jak klassicky! Čekal by každý, že hoření rozdělení okresů obsahovalo chybu, a že novým rozdělením chce se Rauchberg přiblížiti skutečnému stavu. Avšak naopak! V hořením rozdělení jest Duchcov správně zařáděn mezi okresy smíšené, v rozdělení opraveném však společně s Teplicemi mezi okresy čistě německé a výsledek se jeví tento:

Přebytek porodů nad úmrtími v desítiletí 1891—1900:

Ježto čísla v českých neb většinou českých okresích zůstala stejná, způsobil touto „opravou" Rauchberg, že absolutní číslo v německých okresích (dříve 163-764, nyní 175-999)se přiblížilo číslu v českých okresích (329-463), relativní pak číslo německých okresů (dříve 9-69 nyní 10-17), byvši dříve menší než v českých okresích (9-91) stalo se vyšším než číslo českých okresů.

Toť jest přece machinace stejného druhu jako ona, když chtěl Rauch-berg rozmnožiti počet pražských Němců svými dvěma českými služkami proti jejich vůli a ač znal příslušný výnos místodržitelský, který se týkal svobodného přiznání služebných ku kterékoliv obcovací řeči. Rauchbergovi opět nešlo o zjištění skutečnosti, nýbrž o zobrazení Němců, jakožto důležitého „politického činitele".

Výsledky Rauchbergovy proto nejsou kritickému posuzovateli těchto otázek ani spolehlivé ani směrodatné za citáty a důkazy a zvláště neměl by jich přijímati žádný Čech, leda by je prozkoumal a přepočítal.

A tu mi budiž dovolena odpověď panu prof. A. Boháčovi, který na 49 a 50 stránce tohoto Věstníku uveřejnil recensi mé práce: „Plodnost a ŕimrtnost v Rakousku" a použil věty: „jak Rauchberg dokáza 1."

*)H. Herkner: Neuere Literatur über die deutsch-böhmische Frage. 1907.