str. 103
Co tedy Rauchberg dokázal? Prof. В. piše: ,,Dnes v Čechách se přece rodí více dětí na půdě německé než na české, jak dokázal Rauch-berg. .. ." Prof. Boháč se však velice mýlí, pochopil-li takto nesprávně Rauchberga. Tvrzení Rauchbergovo se týká pouze čísel p o-měrných a nikoliv absolutních, jak prof. Boháč chybně cituje. A i tu dle Rauchberga a Živanského přirozený přírůstek v českých okresích i v periodě 1890—1900 byl i v relativních číslech o něco větší než v německých, tak že vlastně i absolutně i relativně jsou v této periodě Češi ve výhodě. Ovšem že ta výhoda byla dříve větší a nyní se nápadně zmenšila.
Ostatně pak poměry v Čechách podrobil jsem zvláštnímu šetření, které již v říjnu 1908 bylo publikováno a o kterém v prvé části této stati jsem referoval, tak že prof. Boháč mohl je znáti a neměl příčiny se obávati „ukvapených úsudků o vlivu národnosti na plodnost."
Prof. Boháč není spokojen s měřítkem, kterého jsem použil, soudě z vysokých čísel porodů na větší danou reprodukční sílu čili plodnost Slovanů a uvádí jiná měřítka, ačkoliv já tatáž v téže práci jsem uvedl, avšak jich nepoužil. Nej vhodnějším měřítkem plodnosti jest Boháčovi poměr narozených к vdaným ženám schopným porodu (14—45 letým). Toto měřítko jest nepřijatelné již z toho důvodu, že účast porodů nemanželských jest z něho vůbec vyloučena. Prof. Boháč však jest. neúplný ve svých údajích, neboť hned měl při tom pověděti, že dle tohoto měřítka (vhodného ovšem toliko pro plodnost manželskou) jsou Čechové v Čechách ve výhodě proti Němcům, jak i R a u c h b e r g doznáva (str. 201). Merítko toto patří mezi měřítka speciální zrovna tak jako ono, při kterém se plodnost stanoví poměrem narozených к ženách schopným porodu. I toto měřítko obsahuje chyby, jak svou umělou hranicí věku žen (14—45), tak vyloučením mužů, na nichž jistou měrou, ovšem menší, rovněž plodnost závisí.
Nej všeobecnějším měřítkem jest poměr narozených к množství obyvatelstva, čili jsou to všeobecná čísla porodů, která ovšem nelze považovati za čisté měřítko plodnosti národa neb obyvatelstva země. Zde považujeme národ za celek neb za jednotku, a všeobecné číslo porodů ukazuje, jak tento celek se rozšiřuje za okolností, v nichž žije. Na výši všeobecných čísel porodů působí tedy složky různé, nejen plodnost žen vdaných, nýbrž všech žen, plodnost mužů a všecky ostatní životní podmínky národa. Avšak ani ona speciální měřítka nejsou prosta sociálních složek, tak že vidíme, že nějakého absolutně čistého měřítka plodnosti vůbec nemáme. Ostatně jest však známo, že celkem průběh všeobecných čísel porodů v řadě let jest přibližně paralelní se speciálními čísly porodů a provede-li prof. Boháč šetření plodnosti rakouských Slovanů a Slovanů vůbec dle speciálních měřítek, dojde, jak jsem zkušenostmi přesvědčen,. ku stejnému závěru, к jakému mu důkaz všeob. čísly porodů nestačí. Opakuji pak zde znova, že se nenajde žádný jiný společný charakter všech Slovanů, kterým by výše jich všeob. čísel porodů se dala vysvětliti, než jest národnost; životní složky ostatní u různých větví slovanských jsou různé a proto jsme oprávněni vykládati toto faktum vyšší reprodukční schopností Slovanů čili větší plodností, jak jsem já v souhlase s jinými učinil. I markantní doklad prof. Boháčem uvedený ze Slezska nemluví proti mému závěru, nýbrž všeobecná i speciální čísla jím uvedená dokazují daleko větší plodnost Čechů a Poláků než Němců ve Slezsku. Podotýkám, že i V o j e j k o v ve své práci r. 1907 uveřejněné, používá pouze všeob. čísel porodů a čísel přirozených přírůstků. O. Srdínko.
|
|
