Až po r. 1895 podávány byly výkazy v 9 tabulkách, a to ve dvou výkazy sňatků (počet sňatků, při čemž se také přihlíželo к náboženství a stavu, jakož i podle měsíců, kdy sňatek byl slaven), ve dvou výkazy narozených, v páté o úmrtnosti dětské, v dalších třech o úmrtnosti vůbec (podle stáří a doby) a konečně v poslední výkaz' legitimovaných dětí nemanželských (ten teprve od r. 1886). Od r. 1895 bylo zpracování statistických dat neobyčejně prohloubeno, tak že nyní podávají se výsledky v 29 tabulkách. Zejména pak při zjišťování přirozené měny přihlíží se к zaměstnání a náboženství obyvatelstva, к příčině smrti a j., a po nějaký čas se přihlíželo i к velikosti osad; při tom pak jsou tato hlediska různým způsobem kombinována. Poněvadž podávání zpráv jest značně opožděno a blíží se nové sčítání lidu, jež bude vyžadovati zvýšené činnosti, rozhodla se statistická komnrsse podávati toto hlubší zpracování pouze v letech sudých; tak již pro r. 1903 podána jsou data v celku tak jako před r. 1895. Že s tímto rozhodnutím se ještě nesečkalo až pro r. 1905, jest litovati, poněvadž rokem 1904 skončí se první desítiletí onoho obšírnějšího zpracování a bylo by dů-ležito zkoumati výsledky jeho nepřetržitě aspoň po jedno desítiletí.

Zkoumáme-li přirozený vývoj obyvatelstva Moravy a Slezska, položí se nám sama sebou nejprve otázka, jaká jest přirozená měna u Čechů, jaká u Němců (a ve Slezsku i u Poláků). Přímou odpověď dáti není nyní možno. Při zjišťování měny obyvatelstva kombinace s národností úplně chybí. Jest charakteristické, že v Rakousku, ve státě, jehož existencí národnostní boj téměř otřásá, měna jednotlivých konfessí se zjišťuje, národností však nikoli. V Uhrách důležitost a vážnost národní otázky chápou mnohem lépe po této stránce než u nás: úřední statistika uherská podává data o sňatcích, porodech a úmrtích také podle národnosti. V naší polovině stály tomu v cestě patrně ohledy politické, poněvadž pak i při sčítání bylo by nutno upustiti od fa-mosní „obcovací" řeči a tázati se po národnosti, resp. po mateřském jazyku, jako nejbližší její náhradě. A přece nejen zájem ethnografie toho žádá, aby národnost se zjišťovala při sčítání lidu a vedle toho také každoročně při měně obyvatelstva — a tu ne snad jen podle zemí, nýbrž i podle okresů — jest to v zájmu politiky samé. Doba romantiky v politice minula, moderní politika musí býti založena na přesně konstatovaných faktech, a jaký význam mají pro politiku Němců data ethnograficko-statistická, vidíme nejlépe na studiích Rauchbergových o poměrech v Čechách a na statích Pfaund-ierových v Statistische Monatschrift a Deutsche Erde, v nichž se probírají národnostní poměry ve Štýrsku a.Tyrolsku.

Nebudu-li moci podati přímý úsudek o pohybu Čechů a Němců na Moravě a ve Slezsku (tu i Poláků), budu nucen činiti tak nepřímo na základě territoriálním. Tato methoda není sice přesná, ale přece posléze jsme nuceni ji akceptovati; ostatně rozvoj národa závisí v první řadě na rozvoji území jím obývaného, a národní menšiny mají proti tomu v životě národa přece jen úlohu podružnou. Bude nám tedy vývoj většinou českých okresů v celku znamenati vývoj Čechů a většinou německých okresů vývoj Němců.

Podle toho dělím okresy na Moravě na okresy většinou české a většinou německé a v obou skupinách- rozeznávám dvě oddělení podle velikosti národní menšiny; netvoří-li menšina 20% obyvatelstva, dostanu okresy ryze české (německé), okresy s minoritou'od 20 do 50% jsou smíšené (s většinou českou nebo německou). Abychom pak při tom co možná s nejmenší chybou mohli zaměniti vývoj okresů většinou českých (německých) za vývoj Čechů (Němců), vzal jsem za základ pro rozdělování okresů rok 1890 jako