Co se posléze koní esse narozených dětí týče, narodilo se v 1. 1895 až 1902 a 1904 celkem dětí

U„ židů, kteří náležejí téměř veskrze vyšším třídám společenským, jest v českých zemích plodnost velmi malá; jest značně nižší na Moravě než ve Slezsku. Mezi katolíky a evangelíky není velkých differencí, na moravské protestanty připadá dětí o něco méně, na slezské o něco více než na katolíky.

Hlídka kritik o Peiskerově theorii, hlásající dvojí (turkotatarskou i germánskou) praporobu slovanskou.

Čtenářům tohoto časopisu (srv. ročník L, str. 193 n. a III., str. 207 n.) dobře povědomá theorie, jíž Jan Peisker nazírá na pravěk slovanský způsobem naprosto odlišným od ostatních badatelů, dochází čím dál větší pozornosti různých odborníků, do jejichž disciplin nauka ona zasahuje citelně. Vzniká zkrátka celá literatura o té otázce, která ještě vzroste, až autor odpoví к přečetným námitkám, proneseným již nyní. Vítězství v tomto zápase vědeckém skloní se po mém soudě dojista na stranu odpůrců theorie Peiskerovy; avšak původci jejímu zbude zásluha, že dostavil se v plné výzbroji na kolbiště první a že smělým útokem donutil teprve badatele jiné, aby podstupovali boj za vědeckou pravdu.

Vědění a bystrosti autorově vzdává vším právem chválu slavista A. Brückner v kratším referáte (Kwartalnik historyczny XXII., 1908, str. 693 n.) a zejména schvaluje rozhodné a opětované*) odmítnutí názoru Schreuerova se strany Peiskera, že Přemysl nebyl nikdo jiný než Samo. A.však hlavní thesi Peiskerově o porobě praslovanské ani Brückner nemohl přisvědčiti, nevida v germánské — jak za to má — vypůjčenině „mleko" nic zvláštního, když polská obyčejná slova szwagier „švakr", brutka „Braut" a pod. rovněž přejata z němčiny. Za to slova tvarogb a vitczb Brückner nemá za cizí, jména Něm c neodvozuje z Nemeteš, slovo župan (prý avarské) nemělo ani podle něho nijakého vztahu к pastýřství, kočovnictví; původ slova pluk je jemu posud nejistý. Slovem, etymologická stránka jeví se Brücknerovi zcela jinak než Peiskerovi a nejinak důsledky z ní činěné.