str. 127
přijala, že žije v horách, kde zmije ssají jeho srdce. Dvě již od něho odletěly po 200 letech, zbyl ještě jeden, až mine sto let, bude v Rusku více hříchů, lidé zapomenou Boha a rozsvítí lojové svíčky před obrazy svatých, vrátí se a bude hůře řáditi na světě než před tím (Драгоманов, Розвадки IL, 127). Krohn odkazuje dále na episodu v pohádce o zrádné sestře (po př. matce), aniž by se pouštěl do hlubšího rozboru jejího; jakož i na biblickou pověst o Simsonovi. Srbové i Chrvaté zpracovali látku tuto i v písni epické (Máchal, Bohatýr. epos 64 sl., Hrvat. nar. pjesme Mat. Hrvat. I., č. 45, str. 157, 555 sl-)' jest to látka stará, Schmidt, Griech. M. Sag. 22g připomíná starořecké pověsti. Biblická pověst o Simsonovi (a Dalile) rozšířena jest přímo mezi lidem, tak vsev. Uhrách v marmaroš. stolici i v Haliči (Етногр. 36. III., ig, č. 8. XII., str. 34, č. зд, 40), též na Ukrajině, kde biblický ráz legendy úplně byl setřen (ib. XIV., str. 227, č. 33). Celý tento motiv, že ve vlasech jest síla rekova, vystupuje též v jiných látkách nejenom v látce o nevěrné matce (sestře), tak na př. v turecké pohádce ze Stambułu (Kurios, str. 322). V běloruské jedné pohádce (Gliński, Bajarz polski3 L, 124) čteme o trpaslíkovi, jehož celá síla byla v jeho ohromné bradě, a který může býti přemožen, jen když mu kdo ji usekne mečem. Tato víra v moc vlasů byla silně rozšířena a podkladem jiných látek. Srv. Knust Juan Manuel El Libro de los Exemplos del Conde Lucanor, str. 386. К. Krohn připojuje dále ještě látku ze severské Eddy o přemožení vlka Fenrisa a jihoslovanskou o přemožení Daboga: který zvěděv o zrazení syna božího tak rozevřel svou tlamu, že dolejší čelist dotýkala se země, a hořejší čelist nebes, aby pozřela syrra božího. Tento obraz se vyskytuje též v některých, zvláště ruských pohádkách: Baba Jaga pronásleduje reka, který draky, její syny, zahubil, chce spolknouti reka i soudruhy jeho, rozevřevši tlamu od země až do nebe Романовъ БЪлорус. Сб. VI., 252,269. Аеанасьевъ Рус. нар. сказ.31., 169. Podle dalších vývodů Krohnových předpoídádá též severská pověst o spoutaném Loki křesťanském legendu
0 spoutaném a umučeném čertu, rovněž pověst o chycení hada Midgarda zakládá se na biblických tradicích. Polská povídka Chełchowski, Powieści
1 opowiad. IL, 13g, č. 84 vypravuje: Luciper stojí na samém dně pekla na řetězech a stále pod ním hoří. Čerti hryžou zuby a řežou pilami řetěz, ale když kněz na Velikonoce zazpívá Allelluja, řetěz znovu sroste. Na Černé Hoře vypravují, že car Dukljan jest uvázán na řetěze v jedné prohlubině na Morači, že ten řetěz stále hlodá, až do Vánoc jej málem rozhlodá a již byl se jal zapalovati svět, když přijde cikán, uhodí kladivem po řetěze a znova jej upevní. (Вук. СтеФ. КарациЬ Живот и oóiniajii нар. срп. 245). Takové pověsti о spjatém běsu shledáváme též dále na západě, Sébillot Littér. orale de 1'Auvergne 158 uvádí pověst místní o člověku přikovaném v propasti pro své hříchy. V jedné povídce korsické (Ortoli, Cont pop. de ľíle de Corse 467) vidí děvče, hledajíc milence, v pekle Saraceny silnými řetězy přikované, jak supové požírali jejich srdce stále se obnovující. Hle, kam až sledy Pro-metheovské pověsti pronikly. jpa.
*
Wunseherfüllung und Symbolik im Märchen. Eine Studie von Dr. Franz Riklin, Sekundararzt in Rheinau (Schweiz). Schriften zur angewandten Seelenkunde. Herausgegeben von Prof. Dr. Sigmund Freud. Zweites Heft. Leipzig, Wien, Franz Deuticke igo8, s. g6.
Pisatel této zajímavé knížky nezabýval se dříve speciálním studiem lidových tradic, pohádek, než hlavně sbírkou islandských pohádek vydaných od pí. Rittershausové byl uveden do jich studia. Přistupuje pak k němu
|
|
