se stanoviska psychiatrického, a dovozuje na řadě příkladů, že psychologie pohádek jest co nejúže spřízněna s představami sna, hysterie a duševně nemocných. S čarovnými namnoze výtvory snů byly pohádky již od jiných srovnávány, naposled od Fr. van der Leyen v obšírnější rozpravě vytištěné v Archiv f. d. Studium der neueren Sprachen' (sv. 115), kteráž studie patrně autorovi této knížky bylá neznámá. Povážlivější jest srovnávati pohádky s fantastickým blouzněním osob hysterických a duševně chorých. Spis. místy operuje dokonce s počátečnými jevy dementia praecox a tu jde až příliš daleko. Kde dřívější badatelé chtěli shledávati sledy dávnověkých představ mytologických a dnešní učenci namnoze spatřují přežitky představ a názorů, sociálních poměrů prvotního člověčenstva, vidí Dr. Riklin symboliku snů, a zvláště symboliku sexuální: „pohádky se zvláštní radostí projednávají prý motivy sexuální klonící se к patologickému", a sexuální děje maskují různými prostředky ženy-matky, které prý především dochovaly pohádky к vůli svým dětem (str. 73). Na různých místech knihy své dotýká se spis. rozšířené pohádky o otci-kupci, který má nejmladší dceři své přivézti z cesty nepatrný na pohled dárek, ale dárek ten najde v začarované zahradě а р.; netvor, zakletý princ za to žádá na něm ruku jeho dcery. Cituje (str. 40) povídku Bechsteinovu „Oda a had", ve které má otec přivézti hada — to byl sám zakletý princ (mimochodem řečeno, není to zajisté původní forma této látky); potom (str. 47) jinou povídku Bechsteinovu, ve které má otec přivézti krásnou, zelenou ořechovou snítku, dále (str. 50) Grimmovu č. 88, kde si děvče přeje skřivánka, a konečně (str 59) jinou, islandskou, kde má otec přivézti zlaté jablíčko To všecko jsou symboly sexuální. Ale obyčejně přeje si dceruška růži! Takový sexuální symbol jest také motiv dosti hojný v pohádkách: dívka ve skříni uzavřená přijde к milenci (str. 57). A což skříň aneb zvíře ze zlata vytepané а р., ve kterém mladík se dá donésti do ložnice vytoužené krasavice? Hojné a rozmanité motivy o nadpřirozeném početí žen neplodných vykládají se také s toho hlediska, zvláště motiv, že žena počne pojedením ryby, kytky, jablka a pod. Pisatel uvádí příklad, kde hysterická žena kladla hlavní symptomy z pohlavního údu do úst. Počne-li požitím ryby, tu ryba jest sexuální mužský symbol. Ale také kytky, stonek lilie a p. stejně vykládá (str. 67). Erotický podklad mají povídky o maceše, popelce, sněhulce а р., macecha znamená vlastní matku jako konkurentku dospělé dcery, i pronásledovaná krasavice není nic jiného než sexuální konkurentka (str. 91) Ve spalování zvířecí kůže zakletého prince chce též spatřovati sexuální symbol.

Kdežto přívrženci v nejmladším hloupém, zavrženém, v popele se povalujícím ale konečně vítězícím bratru, v královské hodnosti reků, ženichů pohádkových a j. spatřovali vybledlé sledy pradávných poměrů sociálních, náš psychiater vidí výtvory tužeb, toužebných snů odstrkovaného děvčete, hloupého hocha atd. atd.

Pro srovnávací studium tradic lidových není tento spisek zajisté beze vší ceny, otvírá nám nové cesty, jimiž můžeme genesi pohádek a vlastní jich smysl někdy lépe pochopiti. Může pak lidovou tradici přibližovati též psychologům jako dosti důležitý materiál pro srovnávací psychologii. Pro otázku ovšem o souvislosti přerozmanitých versí látek pohádkových po široširých prostranstvích rozšířených bude míti spisek tento asi malou váhu. A namnoze nejsou jeho výklady o nic bezpečnější než výklady staré školy mytologické, a jistě méně bezpečné, než výklady antropologické školy.

P—- a.