Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 129

Katalog pieśni polsko-morawskich zestawiła i w przypisy zaopatrzyła Helena Windakiewiczowa. (Materyały antropologiczno-archeo-logiczne i etnograf. Tom X.) II. Dział etnograficzny str. 3—43.)

Již Haupt-Smoleř, Erben a Sušil všímali si ve svých vydáních polských parallel. V „Katalogu písní polsko-moravských" pokusila se autorka Sušilovy poznámky zrevidovati a doplniti. První část (str. 1—13) obsahuje vlastní katalog t. j. začátky písní, rozdělené na 5 skupin. (Písně duchovní ■— hlavně epické —, ballady, lyrické — tu jsou připojeny satirické —, svatební a písně při hrách.) Celkem 145 písní. Každá skupina jest sestavena abecedně, ale číslování jest jednotné.

K tomu jsou ve druhé části připojeny poznámky. (Str. 13—43.)

Jest velmi pohodlné vytýkati pracím tohoto druhu neúplnost, ale nutno podniknouti nějakou, abychom z vlastního názoru poznali obtíže, jež při studiu lidových tradic třeba překonávati. Ostatně autorka sama prohlašuje v předmluvě, že její práce jest jen snůškou pozorování a poznámek, jež se naskytly při četbě.

Ale i když takto posuzuji její práci, musím podotknouti, že jest v jistém směru velmi neúplná: ignoruje úplně literaturu. Ve stati, která má usnadniti srovnávací studium polské písně lidové, mělo býti přece uvedeno, co o některých motivech psali Sozonovič, Dragomanov, Hnatjuk, Máchal, Franko a j. Zmíním se o tom na příslušných místech.

Všimněme si nyní poznámek, které jsou připojeny к jednotlivým skupinám.

Nejobšírnější jsou ve skupině epických písní světských.

Katalog této skupiny obsahuje celkem 43 písně. Ovšem někde se texty shodují jen z části; velmi často jsou totiž spojeny v jeden celek 2 nebo i více různých písní. Tak na př. Bart. Akad. *) str. 63 (č. 78):

[Veža, veža malovaná,]

[ej zlatom striebrom vybíjaná.] atd.

Pod tou věží leží císař, který má povstati a počítati své vojsko. Po verších:

[Já mám vojsko počítané]

[do čtyr glídou roztavané.]

následují verše:

[Na téj lúče na zeľenéj

[pri studyénce pri sklepenéj,]

[leží Janko dorábaný]

[pri nom stojí konýk vraný.] atd.

Jest to samostatná píseň. (Srovn. Suš.2 124, č. 127.)

Pro píseň „Veža, veža" atd. máme polskou parallelu: „W polu wieża murowana" Kolb. Lud XXI. 65, ale v polské poesii se zase připojuje píseň „Idzie żołnierz borem lasem". Příčina spojení jest na snadě: vojsko, vojna a společné metrum.

Někdy vyskytují se v písni obrazy, které se sice dobře shodují se situací, ale přece jen patří jiným písním, jak nás o tom rozbor variantů přesvědčuje.


*) Národní písně moravské v nově nasbírané. Nákladem Akademie. V Praze 1901.

Předchozí   Následující