str. 174
prohlížel dílo a řekl: „Máte nerovné kraje, to si musíte zapnouti šperejzně". Tovaryš se stavěl, jako by nevěděl, co to je a nechal si od mistra šperejzně zapnouti. Tak dělal zase, až šperejzně došly k prsníku. I povídá: „Pane mistr, nemají těch šperejzní víc?" Mistr vida, že tovarj'š z něho chce tahati rozum, i nechtěje se rozhněvati řekl klidně: „Nu, odstupte od stavu a můžete si jiti."
Tovaryšův ujímala se proti mistrům a mistrovým nejedna písnička. Zde skrovný zbytek o jídelním lístku:
V pondělí mám polívčičku,
v outerý mám hrách neb čočku,
ve středu zelí, to je kyselý.
Ve čtvrtek je hrách s kroupama,
v pátek zelí s knedlíkama,
v sobotu mám kaši, to mně netěší.
V neděli mám masa kousek a buchtičku jako brousek.
Te je pro chasu v nynějším času.
|
Zpravodajská povinnost mi káže však, bych písničku tuto pokud se týče chasy tkalcovské, najmě v Č. Třebové a okolí, prohlásil za podvrženou Takováto strava bývala ve statcích; ale nikoli v chalupách tkalcovských; zde byla hubenější.
Již tehdáž byli chasníci, kteří milovali „svobodu" a proto rádi „vandrovali". O tom se zpívalo ve všech řemeslech:
Pane mistr, tu je křída,
počítejte, co je díla.
Lepší vandrovat
než u vás dělat.
Dřív, než ten groš vyhobluju,
tři neb čtyry vyfechtuju,
Lepší vandrovat a t. d.
Pane mistr, na mou kuši,
jak mně filajs hezky sluší
Lepší vandrovat á t. d.
|
Mzda řídila se též dle jakosti zboží. V létech padesátých měl tovaryš od poloucha z tvrdého (tudíž hustšího) outku papírový desetník ke stravě, vydělal si tudíž týdně zlatý stříbra. Od tlustého outku dostal polovičku.
Zachovati se arci mnoho nedalo. Sem se vztahuje případná anekdota. Šli dva tovaryši tkalcovšti ze Svitav domů. Jeden maje radost, že si nese stříbrný tolar, koulel si jím po cestě, až se mu zakoulel do rybníba. Druhý začal nad tou ztrátou naříkati a ho litovati. „Jaké pak co!" odtušil první. „Budu eště rok dělat a mám to doma." (Pokračování.) Jan Tykač.
LITERATURA.
Hlídka kritik o Peiskerově theorii, hlásající dvojí (turkoťatarskou i germánskou) praporobu slovanskou.
Zaznamenávám dnes práci jazykozpytce nad jiné — i prakticky — zběhlého v jazycích evropských a asijských, ruského akademika Th. E.
|
