mana. Jako kápálikás (přívrženec sekty šivaitů, nosící v ruce lebku) dá popel do lebky a hodí do řeky. — Pomocí rozbitých džbánů (ale není jasno, jak), dostane se do zahrady u Gangu, v níž dcera králova, provede na ní svou a oděj de. Princezna porodí syna. Při oslavě toho vloudí se zloděj mezi dvořany a poručí jménem královým vydrancovat obchodní čtvrt. Král shromáždí v tvrzi poddané muže a syn princeznin korunou, kterou podá zloději, jej označí za otce. Sňatek s princeznou.

Somadeva (= S) ve sbírce Kathä Sarit Sägara vypravuje o zlodějích Ghata (džbán) a Karpara (střep). K. pronikl к princezně, která se mu poddala, ale je chycen a vydán na smrt. Před popravištěm potká Gh., znameními ho poučí, co dělat. Gh. podzemní chodbou dostane se к uvězněné princezně a odvede ji. Král tuší, že únosce je příbuzný svůdcův a dá střežit popraveného, ale Gh. upustí u místa střep s mlékem a medem a naříká: ,,Ah, ubohý, drahý střepe (Karparo), ztratil jsem tě." —- Spálí mrtvého, opiv stráž, a popel hodí do Gangu pomocí mnicha, který kouzlem uspal hlídače. Král slíbí únosci dceru a půl království, princezna však nedůvěřujíc otci odejdeš Gh. a mnichem do ciziny.

V osťácké povídce (= O), zaznamenané Radiovém (Türkische Volksstämme Nord-Sibiriens IV., str. 193) vypravuje se o dvou bratřích, krádeži střechou, smrti staršího, pověšení na rozcestí, rozbití hrnce a náhradě, kterou zaň matka dostala od krále, zloděj opije stráž a pohřbí bratra; ukradne, sedě na koni, z pola bíle, z pola černě jsa nabarven, pytel zlata na stromě naň nalíčený; neshody ve výpovědech hlídačů. Vleče se jako mrzák po zemi, sebere na šaty smolou natřené zlaté peníze. Přijde proti zákazu к princezně postavené na veřejné cestě, a když mu uřízne pravý vous, uřízne jej on také jiným. Přijde к ní ještě jednou a nechá jív rukou ruku, kterou uřízl mrtvému bratru. Král vdá dceru starému člověku, ale zloděj odvede ji o svatbě domů. Čarovný velbloud dělá křížky na domech, kde je zloděj. Mladší bratr jich nadělá plno, zabije velblouda a zavře stařenu, která chce vypátrat, kam se zvíře podělo. Kdo přinese králi, co zloděj mu ukradl, dostane trůn. Náš zloděj přinese'však i prince sousedního, jenž se smál králi, že nemůže chytit zloděje. Stane se zetěm královým.

Také v kirgizské pověsti (= K), téhož sběratele zachováno je několik motivů (Radlov op. cit. sv. III., 340—2). Zloděj Eshigäldi sebere na podešvích smolou namazaných zlaté peníze se silnice. Opije vůdce velblouda a toho zabije. Matka E-ova dá sádla stařeně, která zvídá, kde jedí velblouda. E. ji potká, vrátí, zabije, uřízne jí ruku. Pronikne к princezně, pohne ji k tomu, aby ho vydala až ráno, stráví s ní noc a podá jí místo své ruku stařeninu (lest s velbloudím měchýřem). Na usmíření přinese králi sousedního krále, jenž se jeho nezdaru smál, a dostane princeznu a trůn.

V druhé části pojednání dělí si G. P. povídku na 19 motivů, jež kriticky probírá a určuje tím původní podobu. Motivy jsou: 1. V pevné síni je zavřen králův poklad. Z něho kradou dva zloději, původně prý otec a syn. 3. Starší— stavitel — nechal ve zdi volný kámen, který lze vyndat a znovu zasadit, aniž to je poznati. 4. Král se radí s moudrým rádcem, aby vypátral zloděje. Rádcem je bývalý zloděj. 5. Kouřem ze slámy, syrového dříví atd. se vypátrá, kudy zločinec vnikl. 6. Pod otvor, jímž zloděj prolízá, nastraží kád se smolou.

7. Otec clo ní spadne, nemůže se vyprostit a káže synu, aby mu uťal hlavu a zachránil sebe i rodinu. 8. Vystavení trupu a rozkaz stráži, aby zatkla toho, kdo by plakal. Vdova se nezdrží pláče, ale druhý zloděj dá jí možnost naříkati a nevzbuditi podezření. 9. Zloděj sejme trup opiv stráž a vydá ji posměchu.