V Kozlově byl sedlák Starý, jinak Beran nazývaný, nejpřednějším gruntovníkem a při jeho statku nacházela se též olejna. Maje veliký, zachovalý les, jehož dříví se mu do olejny na pražení moučky dobře hodilo, kácel ho ročně jen za tím účelem 24 sáhy. V lázeňském hostinci „na Horách" u Č. Třebové lichotívali mu o muzikách „písničkou", která začínala takto:

V této olejně pracovalo se, pokud pamět sahá, nejpilněji kolem roku 1830 a nej větší nával býval —. jako ostatně všude jinde —; v postě, zvláště v pašijovém témdni. Tu tlačil se olej ve dne v noci. Lidé přicházeli z celého okolí. Užívaloť se oleje v postní době výhradně jako omastku, na svátky velikonoční chtěl pak každý míti dosti čerstvého oleje na koblihy. Platilo pak se dle počtu p o k r u t i n, jichž se nadělalo z půlměřice semene 12. Od po-krutiny přišly 2 kr. šajnů, jiného poplatku nebylo; i dříví dával olejník bezplatně. Jen pomáhati musil každý při práci. Jak se v Kozlovské olejně pracovalo.

Aby semeno s к ř e h 1 o, usušil si je každý doma vedle množství buď v troubě nebo v pytli na kamnech, také v peci chlebové a za tepla šlo se s ním do olej ny, kdež se nejprve ť o z 11 o u к 1 o v e s t o u p ě n a m ö u č k ú. Starý měl čtyři stoupy podle sebe v jednom celku zhotovené, tak že mohli najednou čtyři lidé semeno drtiti.

Stoupy byly dvouramenné páky z tvrdého dřeva umístěné na nízkém lešení, kde se kolem vodorovných čepů otáčely. Jeden konec sešlapoval se jako páka u měchů varhan, druhý konec obtěžkaný tloukem, jenž к němu v úhlu 900 přidělán byl, zapadal jím do prohlubně asi % lokte hluboké á vydlabané v mohutném dubovém špalku. Pro lepší účinek bylo dno prohlubně vykováno ze železa a tlouk u spodu posázen silnými cvočky. Kdo šlapal stoupu, držel se rukama bidla napříč upevněného. Šlapati byl s to jen jednu stoupu, bylatě břevna těžká. Někdo druhý míchal chvilkami moučku, aby stoupa netloukla na prázdno. Větší množství semene dávalo se semlíti do mlýna.

Semeno musil si každý sám roztlouci, moučku sítem (řiticí) hustým přetočiti (přesíti) a hrubší kousky, které nepropadly, ještě v stoupě přet.louči. Když na něj přišla řada, že se mu měl olej tlačiti, musil si moučku ještě stírati. K tomu konci dala se moučka do necek (truhlíku), pokropila se horkou vodou, která se stále u pícky ohřívala, a mačkala, hnětla se jako těsto. Setřená moučka přesila se ještě na řídkém sítě, aby nebylo žmolků, načež měřila se na zatahování. K tomu byl džbánek (mírka), do něhož se vešly dvě mírky, což stačilo právě na jednu pokru-tinu. Odměřená takto moučka ještě se pekla. Vysypala se totiž na tlustý plech zasazený ve zvláštní pícce, v které se mírně, ale stejnoměrně topilo. Okraj plechu byl kolkolem na 2—-3 prsty tlustou mazaninou ohraničen, aby se moučka netroušila na zem; jen jedno místo bylo otevřeno, kudy se smítala na n e c i č к у. Moučka na plechu pečlivě se míchala m í-c h a č k o u nebo rukama, aby se olej v ní nepřismahl. Dle barvy а zvláštní vůně (jako při pražení jíšky) poznalo se, kdy je dosti upečena. Pak se smetla kosinkou na ž 1 á b e k, necičkám to podobnou lopatku, odkudž'