viti ani přiznání Bartošovo, že zatím jen povrchně do ní nahlédl. Bartoš sám jej odvolal a snažil se odčiniti za nedlouho.

Podnět к tomu dán ovšem zase zvenčí. Nebylo jím vyzvání referenta

0 Bartošově sbírce „Národních písní moravských v nově nasbíraných" V. Jagiče1), jenž přál si, aby Bartoš podal zevrubnější zprávu o materiálu sebraném péčí úřední. Podnět ten vyšel r. 1895 od německé tehdy ještě správy Františkova Musea, která však brzy po usamostatnění musea od hospodářské společnosti moravskoslezské začíná hledati styků s českou vědeckou společností a jejích literárních příspěvků pro stránky nově založeného orgánu musejního „Annálů". Byla to tuším myšlenka knihovníka musejního W. Schrama, jenž Bartoše na sbírku r. 1889 byl upozornil, že správa Františkova Musea pozvala Bartoše, aby do časopisu musejního podal zevrubnější zprávu o sbírce z r. 1819.

Bartoš chystaje svou třetí sbírku „Národní písně moravské v nově nasbírané" (vyšlou r. 1901 a po stránce hudební spořádanou od L. Janáčka) pozvání tomu vyhověl článkem „Zpráva o rukopisných sbírkách národních písní moravských z r. 1819, chovaných ve Františkově Musei v Brně".2)

S o u d z r. 1889 tu sice odvolán: Bartoš shledal, že pro novou sbírku „bude ke dosti hojně těžiti" z rkp. musejního; ale neodčiněn, jak ukáži, tím, že Bartoš odtud do nové sbírky vybral dle svého přiznání 219 písní.

Jádrem „Zprávy" je popis sbírky "(71—90), nově vypracovaný na místo stručné zprávy BNP.; předchází jej výklad o vzniku jejím, opakovaný z BNP. (67—69) a několik poznámek, charakterisujících a vysvětlujících způsob a výtěžek sbírky (69—70). Popis prese všecku obšírnost však není úplný. Na str. 70 a 71 „Zpráva" uvádí dvě poznámky z příspěvku želetického učitele Jana Mer líčka, z nichž jedna vzbouzí mínění nehrubě pěkné o zajímavém původci svém, jehož Bartoš patrně nepronikl; ale příspěvek sám na svém místě (příspěvky ze Znojemska, str. 84 a n.) nepopsán, ač Bartoš nejméně 10 čísel z něho si vybral, jak ukazuje vzájemná kontrola „Seznamu přispívatelů a jejich příspěvků" v BJan. 1188 a „Seznamu krajin a osad, kde které písně byly zaznamenány nebo svůj původ mají", t. 1189 až 1193 (jsou to čísla BJan. 163, 290, 322, 549, 1041, 1218, 1268 a, 1280, 15 li b, 2035). V popise příspěvku z Rouštky (str. 72) zase vynechána 7. píseň „svatá", „Třetího dně vstal Stvořitel" (ot. v BJan. 1060, č. 1951) atd.

V popise vůbec nenídůslednosti. Někde vyčítají se písně všecky,

1 „normální" písně kostelní a písně „městské"; tak v popise příspěvku z Veselí 71, z Březolup t., z Rouštky t., z Hranic 73 atd. Jindy příspěvek odbyt; tak příspěvky z Jihlavska 85—87: je prý v nich „jen málo písní světských, nikterak důležitých", a uveden je jen jeden „obsahem zajímavý poněkud" popěvek z N. Hříše; zatím však BJan. ze sbírky naší otiskuje 24 čísel s udáním „Z N. Hříše"3). Na str. 89 napočteno 7 příspěvků německých, dálejšek však výslovně jich uvádí pouze 6. Je zřejmo, že popis takto provedený úkolu svému nevyhovuje.