str. 4
Poměr popisov a.n éhc materiálu к písním již známým snaží se Bartoš vystihnouti srovnáním příspěvků se sbírkou Erbenovou, Sušilovou a dvěma svými. Apparat ten samozřejmě nedostačuje při písních duchovních. Bartoš nepoužil tu ani Jirečkovy Hymnologie, jíž některé předlohy písní Kamarýtových byly zjištěny, ani článků Vášových1), z nichž prvý, zabývající se právě duchovními písněmi BNP., mohl a měl vésti ke stopování provenience písní duchovních ze sbírky pořádané r. 1819, dříve než byly otištěny v BJan., а к zlepšení vydavatelské praxe Bartošovy. Tak ocitly se v BJan. opět písně duchovní známé odjinud, bez údajů o svém původu a příbuzenstvu. Otiskovati písně, jako: ,.Minula noční hodina" (BJan. č. 1877), ,,Jak překrásné slunečko vychází" (t. č. 1878), „Anděl Gabriel, ten čistý posel" (t. č. 1890) a t. d., jen s odkazy na otisk v BNP., jest ovšem pohodlné, ale jistě ped nejnižší měrou požadavků, jež vydavatel má splniti. U písní z Těšínská čekal by. čtenář důsledně srovnání se sbírkami též polskými, u písní z krajin blízkých Slovensku zase srovnání se sbírkami slovenskými, ale obého nenajde.
Místo toho, čeho právem od popisu žádáme, zevrubně sledován obsah jedné hanácké opery (77—81), otiskovány ukázky kulturně historicky zajímavé (72, 82—83, 84—85) nebo ukázky skládání od skutečné poesie lidové hodně odlišných (86—87) — věci to, bez nichž „Zpráva" dobře býti mohla a jež neměly aspoň zaujmouti místo tomu, co míti měla.
K tomu ke všemu popis je v podrobnostech velice nepřesný. Popěvek uv. na str. 85 zní vlastně: „Ouve, ouve, co já zkusit musím" (srov. BJan. 854, č. 1665, ne „Ouve, ouve, co já zkusím"), píseň uv. na str. 88: „Gloria, gloria in exselsis, in exselsis spiwajom anjele" (srov. BJan. 1014, č. 1898, ne „Gloria, gloria zpiwajom anj."), t.: „Jsou již ludě na tom světě" (srov. BJan. 753, č. 1425, ne „Jsou ludě .. ."), t.: „O všemohoucí Bože náš" (srov. BJan. 438, č. 817, ne „Všemohoucí...") a t. d. Bylo by zbytečno hromaditi doklady: popis musí býti nahrazen novým.
Výtěžek z nové prohlídky rkp. hledati musíme v BJan. Jednoho kusu tu předem hledati nesmíme, Bartošem vybraného к otisku, hanácké opery, ve „Zprávě" obšírně popsané, ač Bartoš nebyl kdysi od toho, vydati ji mezi písněmi národními2). Otisk má svou historii. Bartoš zprvu pomýšlel vydati jen její libretto, hudbě upíraje důležitosti3); pak však rkp. její dal opsati kterémus žáku varhanické školy. Písař rkp. vzal si ne bez vědomí Bartošova s sebou na prázdniny, ale nevrátil se již. Rkp. dostal Bartoš teprve po dlouhém dopisování, dal opsati noty, připsal text a krátký úvod, práci pak nabídl Č. Lidu4). Redaktor však pomýšlel na to, aby vydala se celá opera najednou o sobě (asi v Knihovně Českého Lidu) a Bartoš návrh jeho přijal5). Skladba však přece dostala se jen do Českého
1) „O původu některých písní nábožných v Bartošově sbírce národních písní moravských", Č. Lid V. 1896, 432—439; ,,Kamarýtova sbírka Českých národních písní duchovních", t. VI. 1897, 17—22, 125—127.
2) List Bartošův Č. Zíbrtovi 4./II. 1897 (ot. Č. Zíbrt pod názvem „Frant. Bartoš o studiu lidu moravského. Hrstka dopisů a vzpomínek", Č. Lid XVI. 1907, 122).
3) List Bartošův Č. Zíbrtovi п./VI. 1896 (uv. či. 121).
*) List Bartošův Č. Zíbrtovi 17./VII. 1896 (uv. Cl. str. 115, otiskuje výňatek z tohoto listu s datem „V Brně, 17. července 1891", ale letopočet 1891 je chyba, jak viděti ze srovnání dopisu s jinými a z datování fakt, o nichž se zmiňuje) a 4./II. 1897 (t. 122).
5) Bartošův list Č. Zíbrtovi п./II. 1897 (uv. či. 122).
