Obraz, který čtenář si tvoří o tom, jak Fr. Bartoš použil rukopisné sbírky písní moravských z r. 1819, není utěšený. Abych předešel nedorozumění, připomínám, že obraz ten není kritika celé třetí sbírky Bartošovy, než jen příspěvkem к ní a ke kritice vydavatelské činnosti jeho vůbec, ovšem positivistickým, a že není úplný. Bylo by nutno vyšetřiti poměr mezi kusy správně vydanými a kusy, v nichž pochybeno; ale tato věc z některých důvodů nyní není mně možná, mohu jen předem říci, že čísel chybně z rkp. našeho v BJan. otištěných je víc než čísel správných. —

V obou rukopisích, sborníku z r. 1819 a sborníku Jaschkově, jsou též písně německé, ve sborníku Jaschkově jsou ve veliké převaze nad písněmi českými, ve sborníku z r. 1819 naproti tomu jsou v menšině.

Na sbírku Jaschkovu upozorněno poprvé v či. El ver t o vě: ,,Felix Jaschke, seine Sammel-Chronik von Fulnek und Sammlung alter Lieder" (v Notizen-Blatt d. historisch-statistischen Section der к. k. mähr.-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- u. Landeskunde 1871, č. 3. str. 17—20). Písněmi němec ký misbírky této a sborníku zr. 1819 obíral se dosud, pokud vím, jen Jos. Žák v či.,, Deutsche Volkslieder in den Handschriften des Franzens-Museums in Brünn". Článek ten vyšel v témž časopise (Museum Francisceum Annales 1896, II. 1897, 245—263) co Bartošova ,,Zpráva" a přece, ač vyšel po ,.Zprávě" není v něm vztahu к ní, není ani zmínečky o tom, že ve sbírce z r. 1819 vedle německých písní jsou i české. Nejen to: autor, Němec od nedávna (dokonce i přijetím němečtějšího jména: Götz), těží také z Jaschka, ale nepřipomíná, že ve sborníku Jaschkově je vedle německých písní také sbírka českých, již přece každý, kdo sborníkem by se zaměstnával, bude pokládati — prese zmínku Elvertovu — za neznámou a již jejím původcem zajímavou. Nad to autor píše po Bartošovi, jenž patrně Jaschka neznal, právě v témž časopise, který je zajímavým pokusem svésti vědecké pracovníky dvou národů к součinnosti a byl by dokonce velice cenným o tu věc pokusem, kdyby součinnost ta nepřestávala na pouhé sousednosti dvojjazyčných příspěvků v.témž listě. Je-li tímto mlčením o českých písních Jaschkovy sbírky vinen nedostatek pochopení, že nutno upozorniti na to, co mohlo by ostati ne-povědomo svým osamocením v okolí cizorodém, či puristická snaha po čistém němectví, nevím; vědecké to však není. ři! 1

Za to je to úměrné ke kvalitě celé práce. Autor (254) к písni: ,,As gieht nie mehr, so wie für dreyszig Johra" dovede v závorce dodati vročení ,,1788", jako by tím, že píseň zapsána r. 1819, měl zabezpečeno, že toho roku byla složena. Ví (246), že písně ve sbírce z r. 1819 obsažené jsou nejen z počátku XIX. stol., nýbrž také již ze stol. XVIII., poněvadž prý jen takové lidové rísně byly zasílány, které do r. 1819 byly v ústech lidu po dobu jednoho lidského věku; kde ovšem tento důvod skvělého darovacího pokusu svého shledal, nemohl jsem najiti. Už hned na samém začátku svádí čtenáře v omyl, když vyčítaje díla lidopisná, s jichž materiálem písňovým srovnal materiál obou rukopisných sbírek Františkova Musea, označuje je slovem „prameny" („Quellen").

Jak autor pracuje, ukazuje příklad (251): „Das Lied „Kein Paer wer ich nie bleibe" beleuchtet im Klagetone die missliche Lage dieses Standes. Als Gegensatz findet sich ein Lied eines zufriedenen und glücklichen Bauers [kde? která?] vor, wie auch zwei Loblieder über den Bauerstand [kde? které?]. Ein solches [jaká? která?] Lied wird auch in Weiszwasser gesungen." Nebo