poznámka, kterou provází (255) zmínku o písni vyslovující stesk sedlákův na zlé časy: ,,Die Melodie bewegt sich aber im Tanzrythmus und noch dazu in dur. Es dürften demnach jene Zeiten doch nicht so schlimm gewesen sein." Na str. 250 popisuje to, co nazýváme ,,litováním", jako zvláštní zvyk německých ostrůvků jihlavského a vyškovského. Zvyk je mu zvláštní, ale výklad, odkud tento zvláštní (dle něho) zvyk, je mu patrně odlehlý. Z písní v Kravařsku nasbíraných rozhoduje se (251) uvésti jen nejpěknější a obzvláště charakteristické. Nepotřebuji snad ani dovozovati, že autor si tu dovoluje říditi se měřítky subjektivními — rozhodnouti, co je charakteristické v písních, není zrovna snadno a článek nijak neukazuje, že by autor jeho podnikl v tomto směru nějaké studie. Není pochyby, že objektivní věda dovede těžiti i z projevů subjektivních; záleží ovšem na tom, čeho se subjektivní projev týká, lze-li abstrahovati od barvy, kterou subjektívnosť . předmětu dala, a na tom, jaké hodnoty je subjekt, jenž paprsek složený láme v jeho složky. Mohl bych tyto poznámky uzavřití soudem, že článek, nemající cíle a plánu přijatelného, se vším autorovým frázovitým a mělkým folkloristickým i hudebním enthusiasmem je nedostatečný, kdybych nechtěl předejiti, by chyby jeho nepřenesly se na ministerskou publikaci „Národních písní lidu německého na Moravě" — autor je předsedou pracovního výboru к jich sbnráni. Proto ještě několik poznámek, ač i ty sotva vyčerpají věc.

Na str. 245 vyčítá autor příspěvky německé do sbírky z r. 1819 poslané dle jich provenience. V dálejšku, kde tříděny jsou dle obsahu a vyčítány, však nenalezl jsem příspěvků ze Znojemska a z Brněnska; nevyčteny však úplně ani ostatní na str. 245 dotčené příspěvky. Německých písní zapsaných Čechy [n. př. Gallašem, jenž jednu píseň německou napsal též jinde]1) autor neviděl.

Svůj školácky aesthetisující výpis písní osvětluje otiskem některých písní aneb jen výňatků z jich textů. Variant ani v písních za přílohu otištěných při tom neudává. Tak к písni (262) ,,O wos wird mey Hons gedenka" je varianta v J. č. 30 „Wos moj sich och mei Hons gedenka", к písni (259, J. č. 99) „Feik ok, feik ok" je varianta v J. č. 81 a t. d. V otisku pak namátkou, srovnávaje jej s rkp., shledal jsem chyby: „Namt" 252 m. správného „Nammt", „as will am itz gor nie mehr gelinga" 254 m. „as will am a iz (proč měněn pravopis, když také v násl. sloze je: iz?) gor nie mehr gelinga", „Boitschendorf" 259 m. „Boirtschendorf"; „fend" t. dvakrát m. „fent"; v posledním taktě melodie t.

,,Hoptesla" 253, jednou, kdežto v rkp. je dvakrát. Rukopisné podání se opravuje mlčky: „Ech mach" 253 m. rkp. „Ich mach", „wait on braet" 259 m. rkp, „w. und b.".

Potud o práci věnované písním německým.

Vracím se к písním českým. Tím, co řekl jsem o ceně sborníku a chatrném Bartošově otisku jeho části, trvám, odůvodněna je myšlenka vydati všecko: s tím, co dosud neznámo, doporoučí se p o takovém otisku, jako je BJan., znovavydatiito, co již otištěno,, ať dobře, ať vadně. Požadavky, jimž má vyhověti