území nejvíce (3-i4 ze 100 proti 2-53 v okresích českých, 1,94 ve slovinských a 1-26 v italských) a také dětská úmrtnost byla u Němců nejvyšší. Tyto zjevy dosud dotčené nebyly v prvé řadě vinny nepříznivým vzrůstem měnou přirozenou u Němců; podle Hainische zavinilo jej nejvíce řídké uzavírání sňatků v německých okresích, především zemí alpských. Ze 100 žen 14 až 45letých bylo provdaných v německé části Tyrolska pouze 29,66, v německých okresích Štýrska 34,6o, naproti tomu v okresích vlašských 42,57, slovinských 41,97 a severoslovanských dokonce 52,8o. Všecko to pak, zvláště řídké uzavírání sňatků, pozdní vstupování v manželství a s tím spojená menší plodnost manželská (a větší procento dětí nemanželských) vyplývá Hai-nischovi nikoli z národního charakteru, nýbrž jest výsledkem poměrů hospodářských a sociálních, panujících hlavně v zemích alpských a jim pak věnuje pozornost v druhé polovici své knihy. Zároveň vyslovil Hainisch naději, že, změní-li se ony poměry, nastane pro Němce také zlepšení poměrů populačních.

Číslice, na nichž Hainisch založil svá pozorování, ovšem valně již zastaraly, a proto tytéž výpočty vykonal nyní ještě jednou, vzav jim za základ zprávy o pohybu obyvatelstva v r. 1901—1903. Výsledky těchto nových jeho studií uloženy jsou v uvedené knize Einige neue Zahlen zur Statistik der Deutschösterreicher. Jsou pak neobyčejně zajímavé a poučné. Poměry se pro Němce velice změnily a zlepšily. V uvedených letech obnáší přebytek porodů průměrem ročně v německých okresích zemí sudetských již 10,95, v Dol. Rakousích 10,19, v ostatních německých okresích alpských zemí 7,88, a celkem na německém území Rakouska 9,58 — naproti tomu v okresích severoslovanských 111,88, v slovinských 10,63 a v italské části Tyrolska 8,50 (v německých okresích této země již 7,95!) Poměr mezi územím českým a německým z počátku let osmdesátých 1 : 2 změnil se ve 4 : 5 a obdobně změnil se poměr mezi okresy německými na jedné a slovinskými a italskými na druhé straně.

Jde nyní o to, jak se změnily jednotlivé složky, jichž výslednicí jsou uvedené číslice. Hainisch pomíjí úplně mrtvé porody a úmrtnost dětskou, a všímá si pouze, jak se změnila četnost sňatečná, jež měla podle něho na nepatrný vzrůst měnou přirozenou u Němců rozhodující vliv, a pak plodnost, hlavně manželská Sňatečná četnost vzrostla nejvíce v německých okresích ze í alpských, percento provdaných žen 14—45letých vzrostlo z 33,49 na 37,66, a v německých okresích vůbec ze 46,02 na 48,37. kdežto v italských okresích Tyrolska na 100 žen připadá r. 1900 provdaných žen nepatrně více než r. 1880 (40,95), v severoslovanských pak dokonce o něco méně (50,26) a toliko u Slovinců jest procento vdaných žen znatelně vyšší (42,38). Hai-nischův předpoklad, že častějším uzavíráním sňatků za nenáhlé změny poměrů hospodářských hlavně v alpských zemích se zvětší přebytek porodů na území německém a tím zlepší poměry populační, se tedy splnil.

Hainisch rozbírá dále plodnost manželskou i nemanželskou. Nemanželských dětí rodí se nyní všude, hlavně však v německých okresích značně méně než dříve a souvisí to především se zvětšením četnosti sňatečné a časnějším uzavíráním sňatků. Plodnost manželská pak klesla na území českém i německém v celku stejnoměrně, a to v okresích německých na 248, v českých (resp. severoslovanských) na 265, za to dokonce stoupla o něco v okresích vlašských (nyní 319) i slovinských (322). Při této příležitosti všímá si Hainisch podrobněji poměrů v zemích sudetských a konstatuje, že v českých okresích Čech klesla manželská plodnost více (z 288 na 242) než v okresích německých