sáčků několik, obchází po břehu, aby — vytáhnuv rychle sáček z vody — kořist vybral. Vystavené vidlice na násadě často velmi dlouhé (3 m) slouží к nabodávání ryb (zejména pstruhů, ale i ryb menších). Nabodnutá ryba podkládá se těžkým předmětem (jinou vidlicí, sekerkou a pod.), aby se při vytahování z vody nevysmekla. Toho způsobu chytání ryb se užívá zvláště v zimě, na zamrzlé řece, kde rybář čeká u děr vysekaných v ledu. Loví tak ryby dosud i na Vltavě a to i v blízkém okolí Prahy, pokud se dalo zjistiti, vodní pytláci. Konečně jsou vystaveny staré udice (zr. 1860) a dřevěné jehly a dráty na pletení sítí, jakož i začaté pletení saku a čeřenu z jutky, jež v létech šedesátých podvodně byla prodávána za konopí. Vrž a model slupu je pro kolekci rybářskou zamluvena. Sbírka dosavadní je z daru p. A. Dařílka, mlynáře v České Třebové, sprostredkovaného р. řed. J. Tykačem, dle jehož sdělení jsou i uvedené zprávy. Další předměty (náčiní) starého lidového rybářství vděčně přijme kancelář Národopisného Musea (Smíchov 98). Mimo rybářství byla nově instalována a otevřena i plastika česání chmele, kterou darovalo Národopisnému Museu sdružení pražských firem chmelařských. Plastika je upravena diora-maticky a zabírá plochu 4/4 m2. Sestavil ji a upravil akad. malíř р. K. Štapfer a krajinné její pozadí maloval akad. malíř p. Trselc.

@-----------------

Ústřední Spolek Českých Žen uspořádal v listopadu v Praze malou, domácí svou výstavku českých krajek a výšivek. Výstavka vyplňovala dvě spolkové síně a byla, jak nutila omezenost místa, nevelká. Za to byla krásná svým výběrem a to jak co clo výšivek a krajek starých, pocházejících většinou ze sbírek soukromých, tak ukázkami prací moderních (ze Zádruhy, krajkářské tržnice královéhradecké, krajkářské školy vamberecké, stálého vyšívačského kursu chrudimského, Ženského výrobního spolku, Pokračo-vací Školy Průmyslové a 'j.). Z ukázek starých vynikaly výšivky plzeňské pí. Kresslové, mladoboleslavské pí. Hoblové, slánské pí. Štechové, chodské pí. Kve-chove, jihočeské pí. Farské a Jehličkové. Význam výstavky byí v tom, že skytala příležitost srovnávati práce moderní (s aplikacemi starých vzorů) s originálními lidovými starými výrobky krajkářskými a vyšívačskými, a že upozornila na různé soukromé sbírky lidových památek.

@-----------------

V Brně v listopadu 190g uspořádala Živnostenská Rada pro markrabství Moravské výstavu lidového a domáckého průmyslu. Předem nutno uznati, že podnik výstavní byl činem záslužným a užitečným, i když po věcné své stránce nevyhovoval přísným měřítkům. Již to, že šlo o prvý počin upozorniti souborným vystoupením brněnskou veřejnost na četný a rozmanitý domácký a lidový průmysl, mělo svůj dobrý význam propagační. V posledním svém tý'dnu stala se pak výstava i trhem (vystavené předměty byly většinou prodejné) a tím přijala vedle svého propagačního poslání i úkol obchodní. Pokud jde o věcné uspořádání výstavy, jejíž program byl velmi dobře myšlen, jejž však — bohužel — omezené prostředky a krátkost času nedovolily splniti, možno stručně uvésti: výstava vyplňovala tři sály zahradní budovy v Lužánkách, z nichž prostřední, největší (as 240 m2) zabíral vlastní lidový a domácký průmysl. Sály pobočné (as po 120 m2) byly vyhrazeny jednak retrospektivě lidové práce, jednak domáckému průmyslu organisovánému. Část retrospektivní na výstavě brněnské omezovala se ovšem jenom na výšivky a krajky. Zaplňovaly ji z plna a to výběrem kusů opravdu vzácných a cenných ukázky ze sbírek lidopisných Zemského Musea Františkova, jež uspořádal soustavně i ladně musejní tajemník dr. bar. Helfert, a stejně cenné ukázky ze soukromé sbírky prof. J. Šímy v Brně. Vystaveny byly nejen moravské výšivky, nýbrž i slovenské a byly podnětem к zajímavému srovnávání s exposicí současných výšivek, na př. na lidových krojích z Velké Blatnice, které bylv vystavovány v sále hlavním. Přičlenění retrospektivní exposice mělo nejen srovnávací význam: jí jednak byla předvedena aspoň v ukázkách cenná sbírka soukromá — a měla tedy exposice význam pro evidenci lidových památek, jednak aspoň na čas zpřístupněna část bohatých sbírek lidového vyšívání, jež dosud jsou ve Františkově museu odkázány na skladiště. Vlastní výstava současného lidového a domáckého průmyslu byla v mezích vytčeného rozdělení uspořádána dle původu (krajů) vystavovaných předmětů, tedy dle kriteria vhodného pro výstavku národopisnou. Pro výstavu průmyslu by bývalo ovšem vhodnější vystavovati dle odborů. Tím bylo by se vyhnulo schematičnosti a opakování, které u předmětů formou nezajímavých působilo poněkud jedno-