hoře velké stádo ovčí, kde také dabei své kozí stádo střehl. Jednou se oba. pasáci setkali á sv. Antonín učinil s ďáblem sázku, kdo z nich ráno dříve stádo к vodě přižene, tomu že mají náležeti obě stáda. Čert svolil, ale prohrál a z hněvu všem kozám ocasy ukousal. V Glasniku zem. Muzeja u Bosni i Herc. 1908, 461 touž sázku činí s ďáblem svatý Petr, či stádo klidněji obilím projde. [Ďábel prohra a procedura s ukousnutými ocasy se opakuje, jen s tím zajímavým zakončením, že z ukousnutých ocasů stvořeny byly plchové. —: Ke vzlniku páva a pávice z čerta a jeho ženy — Dähnhardt L, 196 nn. srv. obdobnou versi u Kolberga, Lud XIX., 203. — O vzniku blech a štěnic zaznamenána pověst ve Zborníku IV., 141, podle níž vznikly tyto za dob potulek Krista Pána se sv. Petrem z nevděčného hada, jemuž Kristus život zachránil, ale jenž Krista usmrtiti chtěl. Pán Ježíš mrštil hadem tak prudce na zem, že na mnoho kusů se roztrhl: z jeho těla vznikly blechy a z jeho krve štěnice.. • Podobně z hada vznikly blechy a vši v jedné slovácké versi, zaznamenané v Českém Lidu X., 66: Když Noe stavěl archu, nesměl ani své ženě říci, proč ji staví, sice by byl práci nedokončil; ale zlý had tak dlouho ponoukal ženu Noemovu к otázce, až tento vše jí řekl, při čemž ještě malý otvor v arše zbýval. V té chvíli nemohl již práci dokončiti, neboť se byl prohřešil proti příkazu Hospodinovu, a žádal hada za radu. Had za částku krve Noemovy zakryl otvor svým ocasem a tak archu zachránil. Po potopě se chtěl Noe hada zbaviti, vystavěl se svými syny a dcerami velkou hranici, podpálil ji a hada do ní vhodil, tak že tento hned zahynul. Z jeho popela však vznikl rozličný hmyz, zvláště vši a blechy. — К pověstem o praseti, o jeho zatočeném ocásku, jakož i o nečistotě jeho masa, jež uvádí Dähnhardt v I., 200 nn. a IL, 102 nn., druží se jedna kombinovaná pověst v Etnogr. Zbirnyku П., 3, 5, zaznamenaná, v pobřežních krajích Černého moře. Kristus Pán setkal se s Mahomedem a shodli se na tom, kdo z nich větší zázrak učiní. Kristus udeřil do skály a vytekla voda, Mohamed učiniti chtěl totéž i dal tajně vložiti pod písek trubky s vodou, aby odtud voda vyrazila. Zatím však přiběhlo prase a rypákem svým trubky vyházelo. Mahomed tak se rozhněval, že uchopil prase za ocas a prudce jím zatočil, při čemž je proklel. Od té doby má prase zatočený ocásek a Turci nesmějí jeho masa pojídati. — Versi o zajíci a jeho krátkém ocase srv. též u Valjavce, Nar. prip. 251, proč mazajíc srst na nohách a pes ne, vizZbornik XII:, 151; rak pro svou zpupnost'proti Bohu musí jiti pozpátku: Živaja Starina V., 438; jiný variant tamže IV., 253; tak i u Federowského, Lud białoruski L, rak potrestán..

Pro pověsti o koni, jenž nikdy není syt, a o koze, jejíž kolena přední rozštěpena, nalezl jsem jiné parallely ve Zborníku IV., 133 a 134. Tam je i celá. řada pověstí jiných, tak na příklad ve svazku X., 206, ve svazku IV., 136 o přeměnění vonného stromu mirlisoně v smrdelj — smrdutý, poněvadž byl zpupný, tamže 137 o medvědu, jenž vznikl z člověka-rouhače i jiné, všechno doplňky k Dahnhardtově kapitole „Strafen für Übermut" ve sv. П., str. 95 un. — Jak jsem pravil již shora, látka je nepřehledná a nelze ji ani úplně vy-čerpati, a také mnoho na kvalitě díla se nemění, jež vzrůstá tak jen kvantitativně. Hlavní prameny a nej důležitější zdařilo se Dähnliardtovi vyčerpati všechny.

A ze všech těch na pohled různorodých a různotvárných pověstí, bájí a zkazek je patrno, že většinou základem všech jich je podivuhodná jednotná, a koncentrující je idea: Potřeba lidské obrazotvornosti všechno si co možná nejvíce přiblížiti a přírodu celou oživiti, můžeme říci — takřka zlidštiti; v mnohých případech jasná je snaha i pomysly duševní ztělesniti a neznámé síly osvětliti; jen tak si vysvětlíme ony nejrozmanitější přeměny původně