V připojené poznámce upozorňuje autor, že píseň mu zpíval starý' zpěvák podle nápěvu ,,Ta strahovská brána" (Hol. III č. 15). Tento nápěv vyžaduje ovšem strof čtyřveršových. Vydavatel chtěje restituovati stará dvoj verši předepsal Erbenův nápěv této písně, aby se „starobylý ráz její neporušil". Soudím, že to není správné. Měl býti předepsán ten nápěv, podle kterého zpěvák píseň zpíval. Vždyť je to zajímavý doklad pro obměnu této písně. Celkem lze říci, že i v písních, jež Holas uvedl mezi epickými, proniká silně lyrický ráz. (Srovn. č. 5, 10, 11.) Staré ballady hynou.

Historicky zajímavá jest píseň č. 14. Vypravuje se, jak jistý poštmistr oblékl své „postknechty" do zelených šatů atd.

V poznámce upozorňuje vydavatel na píseň „o.caru Alexandru I. jako oráči na Hlubocku" ČL. 1905 (XIV.) str. 177, ale z a p o m n ě 1, že v ČL. 1906 (XV) str. 45 otiskl sám téměř úplně shodnou píseň (z Dráhová). To mělo býti v poznámce uvedeno! —V č. 246 nalézáme zmínku o Košutovi. —

Písní koledních, — jež patří k nejstarším vrstvám poesie lidové, — uvádí autor celkem jen 8 (č. 308—315). Jest známo, že v koledách se sborový ráz zachoval nejdéle. Tak na př. maloruské „колядки" se doposud přednášejí choricky **) a proto se v koledách také tak houževnatě udržuje refrain. Srovn. č. 315, kde se zachoval téměř stejný refrain jako v E3 73 (2). —

Hlavní část sbírky vyplňuje lyrika — krátké popěvky většinou o 2 až 3 strofách — obsahu hlavně erotického, к nimž se druží písně svatební. Jest přirozeno, že jsem zejména hledal rysy příznačné pro sbírku jihočeskou.

Jsme na klassické půdě.českého rybnikářství — proto se také v písních objevují „pěšáci", tito lovci přecházející v době lovů od rybníka к rybníku, živé sbírky písní, šprýmů a anekdotických příběhů. Tu čteme (č. 216), že „třeboňský pěšáci na vojnu chytají" — starý rys, ještě z dob, kdy odvod vykonávaly úřady patrimonialní, při čemž pěšáci, lidé knížecí, pomáhali. Jinde zase líčí pěšák sám sebe:

(Srovn. též popěvky o lovu č. 419 a, b.) Také plavci se hlásí: