Značná část jižních Čech jest majetek „knížecí" (schwarzenberský) a ohlasy toho nalézáme i v písních. Tak na př. slyšíme v jedné písni (č. 438):

Zachoval se též popěvek o dědu knížete J. Ad. ze Schwarzenberku, jak se vrátil z honu a po krátké nemoci zemřel (č. 432).––

Rozumí se, že také v tomto svazku najdeme písně o myslivcích a hajných; jsou vesměs satiricky zahroceny a Sympathie zpěvákovy jsou ovšem na straně obyvatelstva. Lesníkům se vytýká v písních zejména úplatnost. (Č. 443—447.)

Ze „stavovských" písní upozorňuji ještě na písně formanské, celkem stejné jako ve svazcích předešlých. (Č. 425—7.)

A tak bychom při podrobném studiu nalezli ještě mnoho zajímavých rysů; upozorňuji na př. (č. 337) na zmínku o nástrojích, které podle poznámky vydavatelovy „tvořily základ jihočeské starodávné muziky". (Kla-dynet, housle, basa^a cymbál.)

Tu a tam kmitne se v textu zajímavá podrobnost o zpěvácích; na př.

Píseň:

@SEZ@

„Bělohrádek, (Bělohrad,)

to turecké pomezí; atd. (č. 234)

@

zpívá ve vesnici Mnichu již čtvrté koleno Viturků. — Bohužel se tyto drobnosti vyskytují velmi spoře a zcela nesoustavně. —

Mimo několik písní školních nalezl jsem také píseň Rubšovu. Z obsáhlé skladby „Při měsíčku" (Kober, Sebrané Spisy F. J. R., sv. II., str. 11 n.) vzata část jedné strofy a jest zajímavo sledovati změny.

Začátek textu Holasova je napodobením známé písně lidové a 4 přejaté verše jsou opakováním rozvedeny.

Tato skladba Rubšova objevuje se i jinde ve sbírkách písní lidových.**) Dr. K. V. Adámek zapsal ji v okresu hlineckém s taneční melodií (mazurka). ČL 1897 str. 545. I tam jsou zajímavé změny. Rubšova báseň obsahuje 152 verše (19 strof osmiveršových); text Adámkův 32 verše (8 strof čtyř-veršových). Všechny zbytečné reflexe vynechány a strofy 's dějem sestaveny v celek. Nemohu tuto podávati podrobného rozboru, ježto by bylo nutno otisknouti oba texty; к zlidovělým skladbám umělým vrátím se jindy.