D r. Čeněk Zíbrt: Toč se a vrč kolovrátku . . . Obrázky z přástek bývalých. V Praze 1909. Nákladem Fr. Šimáčka, str. 56.

Že se v našich krajích pilně přádalo, ale už nepřede, že s předením byly spojeny rozmanité obyčeje, jež více a více upadají v zapomenutí, takže mladší pokolení zná je již sotva dle jména a to ještě jen z knih, bylo již mnohokrát leckde konstatováno. Rozumí se, že byly také připojeny stesky do pomíjivosti této pěkné části zvykové tradice. Stesky ty opět a opět ozývají se i z této knížky, v níž Zíbrt sebral v přehledný celek, co kde u nás o tomto předměte bylo napsáno. Podle starých obrázků, jež má Velislavova bible (XIII. st.), líčí prvotní předení vřeteny s přeslenem, zachované posud na Chodsku, vybírá ze střední literatury zprávy o přástkách, uvádí sněmovní zapovědí i panské řády, kterými se v lidu měly obmeziti bujné výstřelky přástevních zábav, a nakresliv takto obraz přástek středověkých, přechází к přástkám věku minulého. — Také zde čerpá ■— až na nepatrné vzpomínky vlastní — ze zaručených zpráv knižních. Rozděliv své líčení pořadem českých zemí, podává řadu drobných obrázků, jak je shledal u В. Němcové, uTykače (v našem Národopis. Věstníku), v Erbenovi, Sušilovi, Václavkovi, Bartošovi, Praskovi, Vyhlídalovi a ovšem v četných přispěvatelích Čes. Lidu, v němž také tato látka sbírána byla od počátku. Při tom spisovatel přihlíží hlavně к zábavám, kterými se přástevnice osvěžovaly, k všeHjakému šibalství, jež prováděla mužská mládež, к slavnostem, jež byly o přástkách pořádány (kužel, dlouhá noc, rozchodnice, rozhonky, snoška) а р. V souborné kresbě vynikne několik dat a názorů zcela svérázných, jež by jinak snadno unikly zasloužené pozornosti, a také celistvý obraz přástek bude zachován pohodlněji. Nakladatel vybral ze svých zásob řadu vyobrazení a několik příloh, jež se přímo ku předmětu vztahují, anebo na kterých jest viděti alespoň kolovrat. Některé z nich jsou velmi instruktivné. Obrázek ,,fidibusů" a připojený výklad o nich hodil by se arci také stejně na př. к líčení posvícení, námluv, svatby, schůze obecního výboru a j. Stařeny „pohádkářky" na str. 37., vybrané z krojových studií Klvaňových, také mohou obdržeti úkol všelijaký. — Knížka, jak autor připomíná v úvodě, zahajuje sbírku populárních publikací lidopisných ..Veselé chvíle v životě lidu českého".

*

Dr. Rob. F. Arnold: Einführung in die Literatur der Stoffgeschichte.

(Germanisch-Romanische Monatsschrift I. Jahrg. Heft 4. S. 223—232).

Účelem stati Arnoldovy jest informovati stručně o daném předmětu. Výsledky, к nimž dospíváme studujíce bud rozmanitá zpracování, nebo rozšíření nějakého motivu, mohou býti dvojí:

1. Jednak poznáváme dějiny látky, t. j. rozdíly způsobené dobou, národností a druhem literárním (při umělých výtvorech také osobností autorovou);

2. jednak poskytuje studium toho druhu materiál к poznání mezinárodních proudů literárních a tím upravuje půdu srovnávací historii literární.

Z toho plyne, že „Stoffgeschichte" má právo na život, ač jí někdy bývá upíráno. Platí to ovšem jen o pracích s pevnou vědeckou methodou, a nutno připomenouti, že nikde nebují dilettantismus tou měrou jako v tomto oboru.

Dvojí chybu shledává autor v průměrných pracích toho druhu: Místo srovnávacích studií nalézáme bud slátaninu z titulů nečtených knih, nebo zmatenou směsici obsahů, nemajících nic společného mimo látku, jejíž „dějiny" jsou podány nehistoricky, čistě mechanicky. Zavinuje to z části nedo-