měsíc neviditelný (str. 7). Než jinak ještě se vysvětlují proměny měsíce: když měsíc jest v úplňku a světlo jeho padá na moře, velryba snaží se, aby jej spolkla. Nepochybně by se jí to podařilo, kdyby to Allah dovolil, ale on musí zanechati této kořisti, když se ozývají hlasité modlitby a nářky věřících (str. 7). Hojné a různé jsou legendy o stvoření člověka (str. 9 sl.). Adam byl zprvu mužem i ženou v jednom těle, mužem na jedné straně, ženou na druhé. Pak se rozpadly tyto části, žena nechtěla se podrobiti muži, byla proto vypuzena z ráje, spojila se s Iblisem a stala se matkou čertů (str. 9). Ta byla Lilith zvána od Židů. Po jejím vypuzení stvořil Bůh Evu. Po pádu vypuzeni Adam i Eva různými branami z ráje a sešli se teprve po 200 letech na hoře „poznání" u Mekky. Mezitím porodila Eva pokolení čertů, a Adam spojiv se se ženskými džiny rovněž splodil řadu zlých duchů (str. 11). Následují legendy soustředěné kolem Noema, Joba, Abrahama atd. Noe provdal svou dceru třetímu ženichu, když dřívější v čas se nedostavili. Když pak přece přišli, dal druhému děvče, které byl učinil z oslice; a prvnímu děvče, utvořené z čubky. Od té doby jsou tři druhy žen (str. 16 sl.). Abrahama zakryly ovce před pronásledovateli, proto jsou odměněny tučnými zadky a ocasy; kozy potrestány krátkými ocasy, že ho neuschovaly; mezkové potrestáni neplodností, že nesli vojáky, kteří pronásledovali Abrahama (str. 28). Ze známých rozšířených legend vypravuje se zvláště legenda o dřevě kříže (str. 36), též o věčném židovi: Mojžíš tak proklel jistého ovčáka, který měl strach před smrtí (str. 42). Zajímavá jest tradice o pramenu mládí a života (str. 51 sl.), tu také vypravována legenda o sv. Jiří a drakovi (str. 56 sl.) a verse rozšířené legendy o andělu a poustevníkovi (str. 58).

Do II. kap. (79—138) shrnuty jsou povídky, které se „snad" zakládají na skutečných událostech. Pro srovnávací pohádkosloví nepodává mnoho, ale přece obsahuje některé všeobecně rozšířené motivy. Mimo známou pověst

0 Šalomounovi a královně Sabské, jak odhalila své nohy hustě vlasy pokryté (str. 97), nalézáme tu též známé motivy: jak člověk počítá své osly a nemůže se jich dopočítati, jeľkož nepočítá osla, na kterém sedí (str. 84), srv. Clouston Book of Noodles 28, Сумцовъ Разыскатя анекд. 12, variant staré látky „Unibos" (str. 87); vrah usvědčen zavražděným chlapcem, který byl kouzelným prutem na chvíli oživen (str. 100); zloděj vyzradil se sám, očistiv si rychle svůj fez (str. 103), srv. R. Basset Cont. pop. berběres str. 31, č. 15. У

Nejbohatší a také nejobsáhlejší jest III. kap. (str. 141—326). Povídky a anekdoty, znázorňující společenské názory, pověry atd. Také tu shledáváme mnohé odjinud dobře známé, na př. radí obžalovanému, aby stále koktal tatáž slova (str. 159), srv. Zs. d. V. f. Vkunde XVI., 34. pozn.; jeden žebrák volal boha, druhý sultána: poslední byl bohatě odměněn, ale nepoznav dar, dal jej prvnímu, který prosil boha o pomoc (str. 163), srv. Jak. Ulrich, Die hundert alten Erzählungen 105, č. 65, Chauvin Bibliographie arab. VI. 31, č. 202, Clouston Popular Tales and Fictions L, 400 sl.; přátelé ručí za odsouzence, že se za tři dni vrátí, jinak byl by sám sťat, str. 173. Jak v našich tradicích smrt udělá svého kmotřence zázračným lékařem, tak tu jím učinil anděl smrti Azrael vlastního syna (str. 178); kmotřenec smrti entěl dolévati ole]e, str. 181. Zajímavá verse rozšířené legendy o kováři a čertu vypravuje sé tu (str. 185) o jednom italském žoldnéři Herodesově jménem Francesco. —■ Zajímavá jest povídka, str. 196 sl.: Bezdětná žena přála si míti dcerušku,

1 kdyby byla černá jako brouk. Po nějaké době zrodila jich celý roj. Zničila je všecky až na jediný, který vychovala, ale z toho vyrostla obryně, která všecko