a Rusy rozdělil ve tři národy, Bělorusy, Ukrajince a vlastní Rusy, aniž by to zvláště uznal nutným odůvodňovati, protože jest to názor v Polsku ustálený'.

@---------------

Frant. Prudký, evang. ref. farář v Olomouci, vydal „Druhou cestu na Rus v červnu 1909" (V Praze, nákladem misijního odboru Kostnické Jednoty, str. 39), zprávu o nové své návštěvě českých evangelických osad (srv. nahoře IV., 31), jakož i o účastenství na evang. synodu vilenském, čímž byly navázány styky reformované církve české s polsko-litevskou. Popis'ije návštěvy českých osad na Volyni u Rovna v Michajlovce, Hlupaníně, Hlinsku, Borjatíně a v Čhersonské gub. v Alexandrovce, I.jubaševce a Bohemce, kam byl získán v poslední době český učitel. Pan Prudký odhaduje počet reformovaných Čechů v Rusku na více než io.ooo. Spisek dává nahlédnouti hlavně do náboženského života českých osadníků, částečně též do hospodářských a sociálních poměrů, a proto zasluhuje také pozornosti se strany etnografů našich.

@---------------

Dr. Aúerhan otiskuje v Pokrokové Revui VI., 3 .obšírnou zprávu o Češích v Ruském Polsku. Dle posledního sčítání z r. 1897 je v království Polském 6450 Čechoslovanů t. j. při celkovém počtu obyvatelstva 9, 402.253 duší pouhých 007%. Čechové jsou usazeni hlavně v guberniích Piotrkovské, Varšavské, Lublinské a Sedlecké. Údaje o náboženství uvádí oficiální statistika jen souhrne pro všechno obyvatelstvo „jiných jazyků slovanských", mezi nimiž však je celých 87% Čechů a jen 13% Bulharů, Chrvatů, Slovinců a Srbů. Proto lze z uvedených dat usuzovati i o náboženských poměrech Čechů v Ruském Polsku. Katolíků z nich je 2485 t. j. nad 33%, reformovaných 2675, tedy nad 36%, evangelíků a. v. 1067 (as 14%), baptistů 222 (3%) a pravoslavných 896 (12%). Stejně i data o zaměstnání a gramotnosti vztahují se na všechny Slovany mimo Rusy a Poláky; je pak z nich rolníků téměř dvě třetiny (bez mála 65%; 4475 obyvatel); gramotných z nich je 56 25%, tedy stav mnohem příznivější, nez jaký je u Poláků (28-66%) a Rusů (39'44%)- Čechové žijí dosti kcftnpaktně v několika obcích: v Zelově (as 3100, téměř polovice všech Čechů ruského Polska), v Lodži (as T500), v Kučově a v nemnohých jiných obcích. V Lodži je česká kolonie, po níž jmenuje se jižní část města česká linie, nejmladší: z let šedesátých. Čechové v Lodži jsou většinou dělníci; mají svou církevní školu, kterou navštěvuje 50—70 dětí. V Lodži je i Procházkovo české knihkupectví a nakladatelství, které v r. 1906—7 vydávalo Českoruské Listy, a je tam i český spolek: Jednota, jež udržuje svou čítárnu a knihovnu. O mnoho starší jsou Zelov a Kučov, jež založili na samém počátku století devatenáctého vystěhovalci z evangelických českých obcí z Pruského Slezska. Z těchto starých českých obcí ruského Polska dálo se později stěhování dále do vnitřního Ruska. Tak byly založeny české osady v gubernii Volyňské, Čhersonské a na Krymu. Zelov sám má kol 6000 obyvatel, z nichž je dobrá polovice (3100) Čechů. Co do víry je v Z lově 3000 reformovaných, téměř vesměs Čechů, 300 baptistů a 50 svobodných reformovaných, dále as 1000 židů, z nichž většina umí česky, as iooo katolíků-Poláků a asi 100 1 evangelíků augsb. vyzn., vesměs Němců. Náboženství a národnost se tam bezmála tedy kryjí. Zaměstnáním jsou Če?i většinou tkalci a rolníky. Veřejná škola v Zelově je ruská. Ale Češi mají své kantoráty, jakési to církevní školy (reformovaných), kde se vyučuje třikráte do týdne česky číst a kde jsou děti připravovány ke konfirmaci. Důvodem, že osada zachovala svůj český ráz, je jednak její náboženská různost od polského okolí katolického a od oficiálního pravoslaví, jednak vyšší kulturní průměr nad obyvatelstvem domácím.

@---------------

Rev. John Cairs popsal v měsíčníku své skotské církve svou návštěvu ev.-ref. sboru v Javorníku; velice živě a sympaticky popisuje tamnější slovácký lid. „Česká Rodina" IV, 70, otiskla ve výtahu, dílem v doslovném překladu tuto stať.

@---------------

O Slovácích v Bukovině, jichž úřední sčítání z r. 1890 napo-četlo T778, a již žijí většinou v okrese Gurahumorském, uvádí Č a s č. 17 ze dne 17. Ldni '90, že se silně pblonisují. Působí k tomu náboženské společenství: Slováci i Poláci jsou katolíci.

@---------------

Česká lidová píseň v Čechách. Český pracovní výbor pražský, jemuž svěřeno jest řízení sběratelské práce v království Českém (pro Moravu a Slezsko jest výbor zvláštní) za účelem velké souborné publikace české lidové