str. 90
písně a hudby, podává stručnou prozatímní zprávu o výsledcích dosavadního ruchu na tomto poli, a sice dle stavu, který se jevil v měsíci dubnu m. r. V prosinci r. 1906 rozšířen byl leták vybízející nejširší kruhy ku sbírám a zapisování našich lidových písní a obsahující potřebné k tomu pokyny a výklady v několika tisících výtisku. Prostřednictvím zemské školní rady rozeslán především všem českým středním školám a všem okresním školním radám v království Českém a pracovním výborem přímo zaslán českým spolkům a časopisům, u nichž bylo možno předpokládati zájem pro tuto věc, jakož i mnohým jednotlivým osobnostem, zejména z kruhů literárních a hudebních. Účinek brzo se dostavil. Již v prvních týdnech roku 1907 přihlásili se četní sběratelé a mnozí z nich pracovnímu výboru také hned předkládali ukázky své činnosti. Počet i horlivost sběratelů pak od té doby vzrůstaly neustále a tak utěšenou měrou, že pracovní výbor nyní, po něco málo více než dvou letech, má po ruce již asi osm tisíc zápisů písňových, většinou s příslušnými nápěvy, nehledě к četným tištěným textům („jarmarečním"). Zvláště cenné jsou ovšem větší, jednou rukou pořízené sbírky, které z určitých krajin co možná nejvydatněji těží, třeba sotva lze říci, že by je úplně vyčerpávaly. Z příspěvků takových na prvním místě stojí sbírky p. J. Kubína, prof. reálky v Mladé Boleslavi, jenž sám zaslal již přes 1800 písní, většinou ze severovýchodních, ale z části také z jihozápadních Čech. Příspěvky, které převyšují počet 500 písní, zaslali pp. učitelé Fr. Homolka (Praha-Libeň) více než 800 a Jar. Bradáč (Plzeň) asi 600 písní, z členů pracovního výboru samotného p. prof. V. J. Dušek 800, prof. dr. O. Zich 700 čísel. Obě posléze jmenované sbírky jsou většinou z východních a z jižních Čech; mimo to však p. prof. dr. O. Zich sbíral ještě na Klatovsku a Strakonicku (1907) a na Rožmitálsku a Královéměstecku (1908). — К tomuto materiálu okrouhle 8000 písní zahrnujícímu dlužno přičísti ještě některé rukopisné, dosud netištěné sbírky, zejména ty, jež рол-staly u příležitosti Národopisné Výstavy Českoslovanské (1895), a jichž použití bylo pracovnímu výboru co nejochotněji přenecháno Národopisným Museem Českoslovanským. Mezi nimi jest i sbírka asi 500 písní z Domažlická, které svého času zapsal pan L. Kuba. — Materiál v obou posledních letech získaný rozvrhuje se po českém území království Českého podobně, jako starší sbírky: asi dvě pětiny náleží jeho severovýchodu, tolikéž jeho jeho jihozápadu, kdežto střed země zastoupen jest asi jednou pětinou. Příčinu toho nelze hledati jen v menším bohatství krajů těch co do lidového zpěvu, nýbrž snad také v tom, že celkem nevěnována jim taková pozornost a péče, jako zejména rázovitému západu a jihu. Proto porada některých čelných sběratelů, která konala se v Praze o letnicích 1908, měla za účel mimo jiné i doplnění sítě sběratelské a tím i vyplnění krajinských mezer v dosud nasbíraném, jinak tak hojném materiálu písňovém. Tímto směrem se nese také především nynější snaha pracovního výboru, jenž na základě oné porady pro své sběratele znovu vydal dotčený leták rozšířený a doplněný jakožto brožurku, která se rozesílati bude současně.s návodem, к zapisování textů, jejž sepsal p. prof. V. J. Dušek.
@---------------
Český výbor pro lidovou píseň utrpěl těžkou ztrátu úmrtím svého předsedy, p. dvorního rady prof. Dra Otakara Hostinského. Zesnulý učenec, který položil základy к vědeckému zpracování české písně lidové, byl r. 1905 ministerstvem kultu a vyučování jmenován předsedou výboru a věnoval od té doby s neúmornou horlivostí své síly tomuto významnému kulturnímu podniku. Ani vážnou chorobou, která ho stihla v červnu minulého roku, nedal se příměti k tomu, aby v této své činnosti jen poněkud polevil. Ještě den před smrtelným záchvatem choroby předsedal výborové schůzi s oním živým zájmem, který byl tak význačným rysem jeho povahy. Vytrval až do posledního okamžiku; smrt zmařila jeho často projevované přání viděti dílo dokončené.
Výbor žádá, aby veškeré zásylky a dopisy podniku se týkající byly nadále zasílány na adressu :Český pracovní výbor pro lidovou píseň v Čechách, Praha-IL, Křemencová úl., с. k. gymnasium.
@---------------
Správa městského musea v Klatovech, jehož duší je dr. K. Hostaš, počala r. 1909 vydávati svůj „Věstník". Prvý svazek podává zprávu o otevření musea v jeho nových místnostech, zprávu o vzniku, vývoji a činnosti v r. 1882—1908 musea kr. města Klatov, jež vyšla z péra dra Hostaše stejně jako přehledný a instruktivný průvodce musejními sbírkami. Konečně obsahuje prvý ročník „Věstníku" i články dra Jindřicha Vančury „Ze starého místopisu Klatovského" a prof. F. Vaňka „Zvonári a konváři v Klatovech", zajímavý to a cenný příspěvek к dějinám řemesel v Čechách a tím к českým
|
|
