Dr. Zenon Kuzelja vydal dvě drobné brožurky povzbuzující mládež před prázdninami a zvláště vesnické kněžstvo a učitelstvo к horlivému zapisování národopisného materiálu ,,P ro potrebu i techniku zbyraňa etno-grafičnyoh m a t e r y j a 1 i v" (L viv 1909, Otisk z časopisu ,,Dilo", str. 16) а „V spravi zbyraňa etnografičnych materijaliv" (Černyvči 1909) str. 12. První poněkud obšírnější informuje stručně o nejhlavnějších dílech národopisných. V druhé vybízí ke sbírání zvláště v Bukovině, odkud skutečně máme poměrně nejméně materiálu. Pisatel připravuje, jak se tu dovídám'-, sbírku hádanek, sbírku ballad a sbírku topografických názvů a přikládá dosti důkladné dotazníky a sice jak zápisová ti 1. zvyky pohřební a 2. hádanky. Obrací hlavní pozornost na hádanky užívané od dětí a pastuchu, požaduje, aby byly zapisovány také písně a hry obsahující hádanky; okolnosti, za jakých se hádanky ukládají atd. Upozorňujeme stručně na tyto dotazníky, kdo by u nás těmto odvětvím národopisu chtěl věnovati zvláštní pozornost. Také u nás dalo by se mezi lidem ještě leccos zachytiti, jen k' ž by bylo lidí dosti ochotných к takové třebas skromné, ale zajisté také vděčné práci. Není jinak možno, než znova a znova apelovati na inteligenty obcující co nejúže s širokými vrstvami lidovými.

@---------------

V „Národních Listech", ve večerním čísle dne 19. listopadu m. r. shledali jsme tuto noticku: Zlodějský7 ďábel. Ze Záhřeba, 17. listopadu. К sedlákovi Suknaičovi v Otočci přišel muž, jenž se vydával za dábla a vyzval jej, aby mu vydal své úspory. Sedlák, jenž věřil, že má před sebou skutečného dábla, odevzdal mu bez váhání veškeré své úspory v obnosu 250 K. Druhého dne přišel na obecní úřad a oznámil, že byl u něho ďábel a odnesl mu všechny peníze. Nechtěl naprosto věřiti, že se dal napáliti podvodníkem. Nyní pátrá po zlodějském ďáblovi policie.

@---------------

V politické a literární „Revue Bleue" (ze dne 16. října 1909) vyšel zajímavý článek o Bosně a Hercegovině se stanoviska hlavně etnografického od Marca Hélys-a pod titulem: Souvenirs de Bosnie-Herzégovine (str. 505—511). V tomto článku uveřejňuje Hélys své dojmy, které zažil za svého pobytu v těchto dvou zemích. Zaražen takřka pestrou směsicí různých zjevů, které skýtá cizinci tento práh orientu, dává se poučovati o národních krojích, poměrech stavitelských, národohospodářských a seznamuje své čtenáře s některými pověrami lidu bosenského a zvyky vánočními. Článek tento jest nejen vítaným příspěvkem pro poznání toho, co může cizince zajímati na jihu slovanském, nýbrž i se stanoviska filologického, vidíme, že zájem francouzských badatelů přispívá к rozmnožení slov slovanských v jazyce francouzském- Z těchto slov uvádím: le kmet

@---------------

O jednom z nej podivnějších zvy ů, t. j. o šestinedělí mu ž ů píše W. Henz v červencovém čísle časopisu „Sexualprobleme'' na r. 1909. Je přirazeno, že člověk příchod nového svetoobčana v život provázel obřady, kterými projevoval spoustu náboženských představ, vyvolaných hrůzou před přírodními zjevy jemu neznámými. Jeden takový' obřad spočívá v tom, že muž-otec zaujme místo šestinedělky, jakmile ta vstane. Je známo, že u přírodních náx-odů průběh porodu děje se bez velkých obtíží a žena po několika hodinách odpočinku je schopna po-vstati a vykonávati své obvyklé práce.

Ihned položí se otec buď na její místo neb do své sítě a zastává šestinedělím Jeví se umdleným a vysíleným, málo mluví, jen tiše, nechává se od vlastní nedělky obsluhovat, jako těžce nemocný. Navštěvují ho známí a přátelé, tváří se, jakoby měli opravdu těžce nemocného před sebou, přinášejí mu určité, předepsané potraviny, jichž jedině smí požívat, aby neuškodil zdraví novorozeněte.

Doba, kdy muž je takto upoután na lože, trvá někde několik dnů a je mu příjemným odpočinkem, jinde však protahuje se na několik měsíců astává se dobou odříkání a trýzně. U kmenů severní Brasilie, Karaibů, Galibiů a j. musí se hned po narození dítěte položití do sítě, která pověsí se ku stropu chýže. Po šest měsíců musí setrvati tam, přísný půst zachovávati, živí se pouze střídkou chlebovou, jejíž kůra se pečlivě schovává. Po té době, vyhublý, šťastný otec vstane, musí za-střeliti určitého ptáka, což se považuje za smír. Za celou tu dobu smí pouze čtyřicátý den po narození děcka opustiti své místo. Tehdy shromáždí se příbuzní к hodům, kdy snědí se schované kůrky za následujícího obřadu: zubem zvířecím