Zprávy o museích a společnostech národopisných.

Na výstavě kostýmů v Pavillonu Marsan v Louvrů, v létě 1909, která pozůstávala ponejvíce z majetku propůjčených předmětů pařížskými sběrateli a z majetku „musée des arts décoratifs'', ocitlo se též několik součástí krojů slovenských z okolí Prešpurku, náležících vesměs к produktům novodobého průmyslu, a hodnotou nevalně se lišících od zmodernisováných, vedle nich vystavených krojů ruských. V jedné vitríně, ve které byly umístěny čepce a různé ženské pokrývky na hlavu, nalézalo se několik stříbrných čepců dle formy vypukle vyšívaných ozdob a tvaru dýnka, nejspíše severozápadočeských. Byly alespoň vroubeny typickou, jemnou rudohorskou krajkou s ornamentem přizpůsobeným vkusu z konce 18. století. Dále ve vitríně bylo roztroušeno několik vy-sokočelých, korunovitých čepců a pásků ruských, pošitých voskovými perlami, kovovými cętkami a paličkovanými krajkami z kovových nití.

Na jiném místě v Pavillonu Marsan, ve sbírce krajek různé provenience je vystaveno, a co dar peštského musea pod názvem „dentelles hongroises" označeno, devět kusů krásných, slovenských, páskových krajek, nitěných a hedvábných. Zvlášť dobře se tam vyjímají vzory s motivy ,,na husí šlapku" a širší, hrubší v šestihranné řídké půdě provedené krajky moravské s rostlinnými ornamenty.

V musée Cluny, v okolí nej nádhernějších výtvorů krajkářství italského, : nizozemského a francouzského, ze 17.—-18. století, nalézá se mnoho prací juhoslovanských, které bývají uměleckými historiky zde i jinde ve velkých museích vesměs co „point de Ragusa, point de Milan" označovány.

Arci je i znalci obtížno přísně udati rozhraní vlivu slovanských motivů na těch přečetných, nádherných pracích, které od rozkvětu renaissance Italie posílala do celého světa a které, pod názvem „point de Venise" zdobí světová musea.

Nápadným ale zjevem je, že odchyluje-li se na širokých, paličkovaných a šitých krajkách, ku př., charakter jich ornamentu od výkresů v renaissanci pod heslem „benátská práce" známých, v geometrických .formách se pohybujících, bývá krátce krajka podobná označena co „point de Milan", ač mimo jistotu, že se kdysi v horní Italii a ve vůkolnich slovanských zemích hojnost krajek robilo, příčiny к označení tomu není. — Lefěbure znal zajisté jen ten jeden t. zv. zlatý středočeský čepec, který visí ve vitríně „des coiffes" v musée Cluny a ne neprávem ho vřadil к obrázkům své zastaralé knihy „Broderies et dentelles". — Onť trůní svou bohatostí mezi různými auvergnatskými, anjouskými a normandskými čepečky. Návštěvníci obdivují se asi dvěma neb třem (zvlášť neoznačeným) českým holubinkám z počátku 19. století, jakých naše musea chovají spoust)'' v pozoruhodnějších exemplářích. B. Koutníková.

@---------------

Ve Vlasti XXVI., 3 věnuje Р. K. Procházka obšírný referát zvykoslovnému oddělení, jež bylo nově instalováno v Národopisném Museu Česko-slovanském v Praze. Při tom upozorňuje, že v Bílově u Královic koná se dosud v masopustní úterý obchůzka maškár, z nichž uvádí ženicha, nevěstu, kominíka, inženýra; medvěda, turka, holiče a. žida.

@---------------

Průmyslové museum pro Pošumaví v Klatovech uspořádalo v době 26. pros. 1909 až 28. února 1910 výstavu hraček lidových, českých i jinoslovanských. Výstavka obsahovala zajímavé dětské hračky z Klatovska (bezové, z vrbových prutů a vrbové kůry, z ořechů, míče z hadříků a kravské srsti, panny z hadříků, hračky papírové, hliněné, betlémy, Mikuláše, čerty a daráky z vánočního trhu v Klatovech), dále hračky z Domažlická (dřevěné soustruhované a hliněné z Kolovče), dřevěné malované hračky ze Skašova a z Krouné, z Krkonoš a ze Slavkova u Brna, moderní hračky české z Hořic a polské z Javorová (výrobek sice lidový, ale pracovaný již pod^vlivem tu školy odborné, tam pod vlivem místního piůmyslového musea). Mimo to byly vystaveny slovácké hračky lýčené, moravské (z Vyškova), hliněné hračky haličské, bosenské a íuské (lidové i umělé). Výstavku doplňovala retrospektiva, v níž byly jednak hračky z Klatovských vykopávek, jednak staré hračky uchované v Klatovských domácnostech.

@---------------