jež obnoven'- slouží nvní za dvéře clo musea. Museum dostává 500 К zemské podpory ročně.

@---------------

Zemské museum v Bukovině vydalo koncem r. 1909 zprávu za rok 1908. Dle ní v uvedeném roce čítalo 142 členy. Sbírky jeho měly 5383 -předměty, 3360 mincí a 192 pošt. známka. Oddělení národopisné mělo 410 předmětů vlastních a 47 zapůjčenýrch. Příjem byl 3123 80 kor., výdaje 279922 kor. Z vý^dajů na vlastní účely musejní (publikace a zařízení) připadalo as 960 kor. Stavební fond musejní — mimo pozemek — dostoupil 48.44S 63 korun.

@---------------

V lidovědné sekci sjezdu německých filologů ve Štýrském Hradci 1909 přednášeli dr. W. Pessler o cílech a cestách německé etnografie, zejména věcné geografie, M. Friedwagner o rumunských písních lidových, W. v. Unwerth o germánském bohu smrti, Ferk o houbách se stránky lidovědné, Hoffmann Krayer o myšlence musea pro lidskou ergologii (při černí "pomýšlel hlavně na museum pro srovnávací evropskou lidovědu) a j. Prof. Meringer který dal podnět, aby se utvořila při německém filologickém sjezdu lidovědná sekce, vykládal o některý-ch problémech věcných a slo.ních hornoněmeckého kulturního obvodu.

@---------------

Lidovědná sekce svazu německých lidovědných museí usnesla sé založiti při museu pro Hamburské dějiny ústřednu pro německou lidovědu. Ústředně té budou všechny lidovědné společnosti německé zasílali své publikace, uloží u ní duplikát svého seznamu knihovního a svého inventáře a dle možnosti i otisky svých fotografií, aby ústřední lidovědný archiv německý' byl co nejúplnější.

@---------------

Výbor pro lidové přednášky v Kelsterbach!!, vesnici, která poměrně rychle změnila se v místo průmyslové, uspořádal lidopisnou výstavku. Úkolem jejím bylo vzbudit! v obyvatelstvu pochopení pro vý^znam a cenu národopisných památek a brániti tím, aby nebyly vydávány zkáze, ovšem ne tím, že by byly sebrány do musea, nýbrž uchovány — pokud vůbec lze — v užívání. Má se tak působiti na zvýšení lidového vkusu. Není pochyby, že podobná vesnická výstavka může býti velmi působivá a může nejsnáze (a s nejmenším nákladem) vzbuditi v lidu poznání ceny předmětů starého lidového umění.

@---------------

Z anglického časopisu Folk-Lore (XX. č. 2, str. 224 a d.) dovídáme se, že ha r. iqn jest projektována národopisná výstava italská v Římě v rozměrech velikých a sbírky pro ni dle podrobného programu sebrané mají po výstavě býti uloženy v italském ná "odopisném museu ve Florenci. Výstava má poda ti názorný obraz života italského lidu: kroj, účes, umělá znetvoření, tetování, ornamenty a j.; stavby, obydlí, stálé i dočasné, jako pro stáda neb lov určená, stodoly; nábytek, ohniště a komíny, rozdělávání a udržování ohně, kuchynské a jiné domácí nářadí; pokrmy a jich úprava, hospodářství i s vinařstvím, život pastýřský, lovecký, rybářský, spolu s pověrami spojenými s těmi dávnými zaměstnmími; průmysl domácí, selský obehol a jiné smluvní obcho lv řízené zděděnými zvyky; vruby a jiné mnemotechnické způsoby; prostředky dopravní; pohostinství, obřady, sociální poměry různých tříd a styky mezi zaměstnavateli a zaměstnanci; obřadné dary a platy; mravnost lidu a spolu též loupežnictví; zvyky při svatbách, narození, smrti, výchova dětí, řády rodinné, slavnosti rodinné atd.; písně a hry dětí i vzrostlých; lidové slavnosti, tance, v tom i obřadné; umění lidové,, hudba a zpěv spolu s hudebními nástroji; lidová poesie, písně, legendy, pohádky а р.; náboženství, pověry a lidová medicína a t. cl. Nad jiné kompetentní anglický zpravodaj, F. Sidney Hartland vyslovuje plné uznání nad obsáhlým tím programem a míní, kdyby se třebas jen s polovice uskutečnil, že by to byl nej-lepší obraz lidového života, který by mohl nějaký evropský národ provésti. Italský národ se svou dlouhou a znamenitou historií a se svou poměrnou odloučeností na staletí od myšlenkového ruchu poskytuje nesrovnatelné pole pro hojnou žeň národopisnou. К výstavě má býti připojena ještě knihovna obsahující všecky publikace tý'kající se všech odvětví italského národopisu.