často rázu polemického. Nebyly to však polemiky v obyčejném slova smyslu; Hostinský postavil vždy proti těmto falešným názorům názory positivní. Je to specifický rys polemik jeho vůbec. *.)

Především obracel se Hostinský proti falešné psychologii „citových esthetiků", kteří podstatu melodie písní vidí jen v „c itovém výraz u" člověka, zapomínajíce, či nevědouce, že melodie je specificky svým útvarem hudebním, podrobeným svým logickým a ne citovým zákonům. Nejen že odmítl rozhodně kresliti takovéto mlhové obrazy,**) nýbrž podrobil toho druhu názory Bartošovy věcné kritice.***) Běželo o vznik lidové písně. Hostinský připouští, že část písní vzniká stylisací deklamační melodie textu, dokazuje však, že není to jediný, dokonce výlučný způsob vzniku „pravé písně lidové". Neobyčejně důležitým pramenem jsou instrumentální melodie lidové hudby, což ukazuje Hostinský na řadě konkrétních příkladů. Těchto melodií (jak již Erben soudil) používá lid jako nositele svých poetických nápadů; pozměňuje je ovšem často vlivem tohoto textu. Ale i naopak působí lidová hudba na pouhé deklamační melodie písní, obohacujíc je hudebně (t. zv. ornamentika melodií). Hostinský vidí dokonce v tomto vlivu instrumentální hudby lidové na melodii písně specifický znak české písně lidové. Poukaz na velikou cenu instrumentální hudby lidové jest jedna z největších praktických zásluh Hostinského o lidové umění.

Připočteme-li к tomuto vlivu značné vlivy lidové písně duchovní, zůstáváme stále v okruhu lidové tvorby. Z vlivů umělé písně nej důležitější jest vliv písně duchovní, méně světské (taneční, na př. menuetty, a vojenské, na př. pochody). Vlivy cizí písně uplatňují se jen měrou nepatrnou, především v době moderní (v XIX. století).

Tím způsobem získán je jakýsi hudební fond, poměrně neveliký. Nepřehledné zástupy písní vznikají z něho kombinováním a pomenovaním těchto hudebních elementů. Hostinský podal tím skutečný psycho-logickýrozborhudebníhotvoření lidu. Ukazuje na vliv zcela mechanické associace, jenž jest charakteristickým znakem i m-provisace vůbec. Správně podotýká, že tento způsob tvoření jest základem uměleckého tvoření i v hudbě uměléf) s tím rozdílem ovšem, že skladatel písně umělé počíná si kriticky, podržuje jen zcela novéútvary, tímto způsobem vznikající. Také u lidového skladatele vznikají, především vlivem nového textu, útvary zcela nové (aspoň jako celky), lidovému skladateli však na tom nezáleží. Tím liší se hudební tvoření jeho od poetického (textu se týkajícího), v němž se lidový básník snaží vždy podati něco (aspoň subjektivně) nového, zcela tak jako básník písně umělé."Aby konkrétně doložil tyto své náhledy, podniká Hostinský psychologické rozbory, nejprve jedné písně („Horo, horo, vysoká jsi"), pak menší skupiny („Písně o nešťastné lásce, o touze milenců, zříkání se a vzdorech"), souvislé podobností melodickou a textovou, konečně větší skupiny („Písně o kelině, o žnečcé nebo