str. 130
i v děděných rukopisech obraz české dramatiky z doby, kdy repertoir je pro nás pouhou řadou titulů, třeba řadou dlouhou, neboť dle Dobrovského mezi lety 1786—1792 bylo tři sta her českých (ovšem i rukopisných), dle K. J. Tháma v letech 1786—-1805 dokonce tisíc1). V plakátech loutkářských
a v rukopisech loutkářských znám tyto hry, kde dle zvyku komediantů neuveden spisovatel: ■—■ „Břetislav a Jitka" (od V. Tháma, provozováno r. 1785 s oslavnou básní neúnavného Zimy), '— „Loupežníci" (překlad ze Schillera od K.';J. Tháma r. 1786; parodie Gallatova „Rodina Morousů aneb Loupežníci v českých pralesích" —■ nota bene, mezi Chrudimí a Pardubicemi —■ nebývá hrána lidovými pimprláky), — „Kašpárek šťastný kramář" (Šedivý), -- „Oldřich a Božena" (od A. J. Zimy r. 1789, první původní česká hra zachovaná; všichni čeští loutkáři hrají „Oldřicha", ale třeba opatrnosti, neboť pozdější loutkáři hrají totéž théma podle jiných skladatelů), — „Veselý švec" (dle německého vydání z r. 1770 zčeštil Filip Heimbacher, „cis. král. policie komissař"; rukopis ztracen, ale můžeme užiti rukopisů zvláště loutkáře Maiznera!), —„Doktor Faust" a,,Me-luzina" (obé od Matěje Stuny; Faust se hraje všemi loutkoherci, na něž působily však i jiné vlivy, Meluzína u Landgrafa, Kaisra, Kočky aj.),-—• „Šťastný Kašpárek" (od Maxima Štvána), —■ „Bratrovrah" (od Jana Nep. Štěpánka; loutkoherec^šlechtic Celestín označoval „Bratro vraha" jako veselohru!), „Dům na silnici" (zčeštil Kramerius; hrají všichni komedianti), —. „Frydolín aneb Cesta ' do železných hutí" (Štěpánek 1812, provozováno na královském pražském staroměstském stavovském divadle Obr. 2. Vysvlečená loutka Lagronova. od sjednocené společnosti vlastenců,
к lepšímu chudých!),—-„Dvě slova" (aneb Přenocování v lese, zčeštil r. 1815 Štěpánek), —■ „Kmotr Matěj" (Štěpánek 1815), —• „Pan Štěkavec" (Štěpánek 1815), —■ „Tři ženichové,
