neboť se proti tomu již dávno dokázalo, že v jeho díle jsou veliké chyby (a v historickém dílu již místy zastaral). Jeden příklad pro nespolehlivost Rovinského uvedl jsem napřed, onen o poměru srbského a albánského živlu v Krajně a ve svých knihách „Kuči" a „Bratonožiči" mám pro to mnoho jasných důkazů.

Domácí černohorské literatury spisovatel neužíval. Z ní by sice nedostal mnoho význačných fakt, ale nalezl by leckterou užitečnou jednotlivost po listech a zvláštních knihách (abych se zmínil na př. jen o jedné, dosti dobré knize A. Jovičeviča a M. Strugara „Obrazy z minulosti C e к 1 i n a", Záhřeb, 1902).

Na XVI. mezinárodním' kongresu amerikanistů pojednal prof. dr. J. Matiegka o paralelách mezi severoamerickou a středo-evropskou keramikou doby neolitické. Přednáška nyní vydaná tiskem (str. in—120) řeší zajímavý problém, po případě nechá jej ne-rozřešený, asi též nerozřešiteíný, totiž pokud z těchto shod smíme souditi na etnické styky; Matiegka vyslovuje se v ten smysl, že nepopiratelné shody těchto keramik lze vysvětliti stykem, že ale není nutného důvodu pro takový výklad, než že třeba připustiti možnost konvergentního, ale samostatného vývoje keramiky na této jakož i na oné straně oceanu.

@--------------

O Niederlově knize „Slovanský svět" referuje obšírně Roman Zawiliůski v dubnovém čísle časopisu „Świat Słowiański" (str. 213—223). Obrací se podrobněji pouze proti stanovení hranic i počtu národa polského zvláště v Haliči a v sev. Uhrách. Proti polskému kritikovi lze důvodně namítati, že nelze jazyk považovati za jediné a výhradně platné měřítko při stanovení národnosti, zvláště ne tam, kde mezi různými dialekty jsou přece celkem jen více méně význačné odchylky fonetické. R. Z. proti Niederlovi namítá, že neprávem počítá německo-židovským žargonem mluvící židy, třebas se sami prohlásili za Němce, к německému národu, a že skutečných Němců jest v Haliči ok. 80.000. Počet Poláku N. prý příliš nízce odhadl na 17,5 mil., neboť jich počet spolu s Poláky americkými podle mínění R. Z-ého převyšuje 20 mil. Obšírný referát o knize této přináší dále dubnové číslo Журн. мин. нар. проев, na r. 1910 (str. 392—395) z pera prof N. Petrovského, ve kterém vyslovena přání po podrobnější mapě a dále, aby při charakteristice jednotlivých národů slovanských byla vzata v úvahu kriteria linguistická. Ale proti správné thesi Niederlově, že pojem národnosti se nekryje s různými víceméně drobnými jevy fonetickými, se nevyslovuje. Konečně pričiňuje ref. různé drobné námitky proti politickým reflexím české knihy.

@--------------

Národní píseň v Rakousku. Český moravsko-slezský výbor tohoto státního podniku konal 4. května v Brně schůzi za předsednictví ředitele L. Janáčka. Ten, věnovav vřelou vzpomínku zemřelému univ. prof. dru. Hostinskému, oznámil spisy od poslední schůze došlé a podal přehled vykonané práce. Písní nově nasbíraných jest již přes бооо a stále ještě nové se scházejí. Akce výboru, aby žactvo škol obecných i vyšších probíralo začátky písní ze svého domova, potkala se jen s částečným zdarem, ač zemská školní rada moravská