součinnost učitelských sborů přímo nařídila. (Učitelské ústavy moravské, na něž nejvíce se počítalo, nedodaly vůbec ničeho.) Slezský školní úřad zemský nechal podnět bez povšimnutí. — Po té rozděleny práce sběratelské pro nastávající období prázdninové. Fonograf, zakoupený na zachycování zpěvů se osvědčuje věrným podáním a bude nyní znamenitou pomůckou. — Aby na opravě a úpravě písní к tisku mohlo pracovati zároveň několik odborníků, nestačí jediný exemplář rukopisný, a usneseno tedy na návrh ředitele F. Autraty, domáhati se u ministerstva kultu a vyučování povolení nákladu na brzký tisk zatímní, kterým Ъу se získalo něco kartáčových otisků pro upravovatele. — Sbírání písní pomalu se chýlí ke konci. Je žádoucno pro úplnost cenného podniku, jehož důležitost se stanoviska vědeckého i našeho, národního jest uznaná, aby se sbírání písní věnovala zvýšená pozornost.

@--------------

,.Matica Slovenska" vydala velmi zajímavý a instruktivní spis ,,V o j v o-dina Korošка. I. zvezek, Piirodoznanski, političen in kulturen spis. Spisał prof. dr. Matko Po t oč nik." Ljubljana T909 str. VIII + 184. Podává podrobný' přírodovědecký popis země, přehled politické její správy, poměru hospodářských atd. jakož i školství.. Stejně podrobně vylíčeny poměry národnostní: spis. kritisuje výsledky oficiálního sčítání podle obcovacího jazyka, popírá, že by se počet slovinského obyvatelstva byl o tolik zmenšil t. j. od r. 1880 do rgoo о г2-47 %, a počet Němců о г2-47 % zvýšil, neboť se to nesrovnává s daty o všeobecném přírůstku obyvatelstva Korutan, který obnáší pouze 5-33% od r. 1880. Ukazuje, jak v jednotlivý'ch obcích přespříliš mnoho napočetli Němců, v Kostanjach vzrostli během let 1880—1900 z 1 % na 70%, v Žihpolji z 1% (ještě 1890 2%) na 45 %> v Medborovnici z o % na 69 %, ve Vrbě z 27 % na ioo %, v Št. Kandolfě z 4 % na 69% a j. Spis. uvádí pak skutečný počet Slovincův na 121.495 místo oficiálně napočtených 90.495, a počet Němců na 23S.960 místo oficiálně napočtených 269.960. —Dosti obšírná jest kapitola lidovědná (str, 154—184). Podjunským dialektem mluví ok. 54.000, roženským ok. 47.000, zilským ok. 20.000. Stručně popsány kroje, zvyky a obyčeje výroční, svatební, pověry, lidová medicína, pověsti o králi Matyášovi a různé místní. Knize přidána jest podrobná národnostní mapa, která bude zajisté vřele vítána všemi, kdož se chtí blíže informovati o Korutanech a jejích národnostních poměrech.

Ze Společnosti Náro do pisného Musea Českoslovan-s k é h о. V museu byla uspořádána srovnávací výstava krajek, o níž Věstník podá podrobný referát v čísle poprázdninovém. Výstavka, jež zaujala XXI a XXII síň musejní otevřena byla 4. června. Přístupna však byla pouze skupinovým návštěvám, jimž výklad podávaly laskavě slč. Reg. Bíbova, odb. uč. a pí. M. Kvěchová, jednatelka ,,Zádruhy". Zájem o výstavku byl velmi značný, tak že bylo nutno přednášky i slč. Bíbové i pí. Kvěchové opakovati. Uspořádáním svým podávala výstavka jednak obraz o staré krajce československé (exposicí umístěnou v rámech na stěnách), jednak o současné krajce české (ve vitrínách podél stěn). Krajky současné byly vystaveny dle toho, jak souvisejí vzorem nebo technikou s našimi starými krajkami . Ve středu sálu a ve dvou velkých skříních u stěn byly vystaveny moderní krajky, pracované sice českým lidem, ale pod cizími vlivy. Konečně ve vstupní síni byly vystaveny ukázky krajek špatně pracovaných a krajek strojových (imitací) — tedy výstavka odstrašujících příkladů.

@--------------

Výroční zpráva městského musea v Německém Brodě za r. 1908—1909 obsahuje prof. J.. Němce „Příspěvek к dějinám školství v Něm. Brodě" (otisk Nařízení o správcích školních z r. 1584) a nekrolog musejního archiváře Ph. Mg. J. Růžičky. Z vlastní zprávy o činnosti musejní uvádíme: Z podnětu musea a za přispění města (700 kor.) vydá nakl. A. B; Černý příručku o Něm. Brodě, jejíž oddíl umělecký bude z péra dra Zd. Wřrtha a část historickou napíše dr. Josef Borovička, koncip. zem. arch. Museum se účastnilo г. Г908 výstavy jubilejní v Praze a sjezdu na ochranu památek. Museum vyjednává o výměnu