Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 153

Důležité vyobrazení krojů moravských z r. 1837.

Již skorém dvě desítiletí chtěl jsem někde v odborném časopise promluvili o zajímavém díle moravském W. Horna. Ale různé jiné práce vyplňovaly stále moji prázden, a kroje dosud zachované popisovati zdálo se mi na ten čas důležitějším. Nyní používám volného času, chorobou způsobeného, abych splnil dávné své přání. Míním tu kriticky ŕozebrati a vysvětliti „M ä h r e n s a u s g 'e z e i c h n e t e Volkstrachten", 30 BI. von Wilh. Horn 1837. *)

Je to dílo, nad něž ze starších dob nemáme lepšího a se zřetelem k tomu, že zabírá celou Moravu, úplnějšího.

Co zavdalo příčinu к vydání díla tohoto, nemohu říci, ale myslím, že se s pravdou nemineme, usoudíme-li, že příčinou jeho alespoň prostřední byla návštěva J. V. císaře Františka a císařovny Karoliny Augusty r. 1833 v Brně, k níž, jak známo, * *) z celé Moravy, především z krajů hradištského, brněnského, olomouckého a znojemského, předveden byl na počest císařských manželů lid v krojích- Ukázalo se při příležitosti té zajisté tak, jako za. podobné velkolepé oslavy za Leopolda II. r. 1790., kterak Morava jest na kroje bohatá a malebná. A to asi bylo příčinou vydání díla Hornova.

Důležitost díla ,,M ä h rens ausgezeichnete Volkstrach-te n" leží v tom, že předvádí nám kroje ještě v době jejich ryzosti r. 1837 a vedle toho tak správně, že kromě Mánesových obrázků, ovšem pozdějších, nemáme žádného krojového díla moravského tak spolehlivého a tak správného, jako je dílo Hornovo.

Začátkem let šedesátých minulého století vycházely ještě zajímavé obrázky Kahvodovy u fmy Paterno ve Vídni (Oest. Nationaltrachten. Mähren) a také u fmy Edv. Hölzla v Olomouci (Aus dem Volksleben in Mähren und Schlesien). Ty však hlavně kolorováním staly se místy pochybenými a nespo-ehlivými, ačkoliv litografie bezbarvé jsou celkem dobré.

I v díle Hornové trpěla vyobrazení trochu kolorováním, ale celkem velice nepatrně.

V následujících odstavcích probereme jednotlivá vyobrazení díla uvedeného, obsahově, formálně i barevně, a ukážeme, kterak od té doby kroje na Slovácku se změnily a ovšem jinde zmizely.

O správnosti a důkladnosti díla Hornova přesvědčil jsem se svým bedlivým studiem krojů moravských- Důkazy pro to čerpal jsem z úst starých Hdí, rozených počátkem stol. XIX-, kteří pamatovali ještě kroje z r. 1837. Takových lidí zastal jsem v letech osmdesátých ještě ."dosti.

*

Obr.1. Brněnský kraj, panství břeelavské. Jihlavský kraj,'panství jihlavské.

Na obraze tom vyobrazeni jsoujjdva moravští muzikanti. Jeden je Slovák z panství břeclavského, s dudami, druhý Němec ód Jihlavy, s houslemi- -1


*) Dílo toto prohlížel jsenfve třech exemplářích: v museu: král.'českého, podle něhož psána stať tato, v městském museu znojemském, které má exemplář také dobře zachovaný a ve Františkově museu brněnském, jež má exemplář neúplný; schází mu totiž obraz 22.: Hanáci z panství mořického.
**) Srovnej časopis Mor. musea roč. IV. č. 2., pojednání prof. Rud. Dvořáka: Návštěva císaře a krále Františka I. na Moravě a v temže časopise roč. IX. č. 1. pojednání J. N. Jelínka: Kroj Slováků, Kopaničárů atd.

Předchozí   Následující